07.06.2024
NOC KOSTELŮ

Program Noci kostelů 7. června 2024

Závěrečné zvonění na rozloučenou

Závěr Noci kostelů, zvonění svatohorských zvonů na cestu domů...

Externí WWW odkaz: www.svata-hora.cz

Informace o kostele

WWW: http://www.svata-hora.cz

Adresa kostela: Svatá Hora 591

GPS: 49°41'5.846"N, 14°1'3.469"E

Bezbariérový přístup.

Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Martina Jechortová

Návaznost na dopravu:

Autem:

Z Plzně, Rožmitálu po silnici č. 18, od Prahy po R 4, od Sedlčan silnice č. 18, od Písku silnice č. 4. Ve všech případech je cesta na poutní místo Svatá Hora před Příbramí značena speciálními směrovkami. Parkoviště je na úpatí Svaté Hory. Vjezd do areálu a parkoviště nahoře u boční Březnické brány je jen pro tělesně postižené.

Vlak: Praha-hl. nádr. - Příbram

informace o jízdních řádech na www.jizdnirady.cz

Vlakem dojet na vlakové nádraží Příbram, dále městskou dopravou do zastávky Náměstí TGM (pak pěšky schody) nebo do zastávky Svatá Hora.

Bus: Praha, Smíchovské nádr. - Příbram, autobusové nádr., informace o jízdních řádech na www.jizdnirady.cz

Autobusem dojet do zastávky Příbram - Jiráskovy sady a dále pokračovat městskou dopravou.

Městská doprava v Příbrami:

Autobus č. 2 (Konečná je cca 400m pod Svatou Horou, zbytek cesty pěšky) jezdí v intervalech 10 - 20 min.

Autobus č. 6 jezdí až nahoru před areál.

Svatá Hora a její nezaměnitelné panorama vítá již více než 330 let návštěvníky tohoto poutního místa i známého královského horního města Příbrami, které se rozkládá na úpatí Brd 60 km jihozápadně od Prahy. Nejstarší písemný doklad o Příbrami pochází z roku 1216. V době panování Karla IV. dal arcibiskup Arnošt z Pardubic postavit uprostřed tohoto panství na místě dřevěné tvrze kamenný hrádek. Ten se stal jádrem dnešního Zámečku - Ernestina. V Příbrami tehdy stával gotický kostel sv. Jakuba a Arnošt z Pardubic nechal postavit ještě kostel sv. Jana, předměstský špitál a město obehnal dřevěnou palisádou. S jeho jménem je spjata pověst o vzniku dřevěné sošky Panny Marie a svatohorské kaple. Husitství ukončilo vládu pražských arcibiskupů nad městem i panstvím a Příbram se stala majetkem královským. Byla často zastavována. Po mnoha stížnostech příbramských měšťanů na ziskuchtivé majitele se dočkala povýšení na královské horní město. Stalo se tak privilegiem císaře Rudolfa II. v roce 1597, které reagovalo na předchozí hospodářský rozvoj města spočívající v těžbě stříbra. První zázrak se na Svaté Hoře stal roku 1632 a znamenal počátek poutního ruchu. V roce 1647, rok před uzavřením vestfálského míru, vstoupil na Příbramsko nový prvek - březničtí jezuité a spolu s nimi svatohorský mariánský kult. Do té doby málo známá kaple nad Příbramí na vrchu Svatá Hora byla s jezuitskou pečlivostí od roku 1653 přebudovávána v honosnou rezidenci. Postupně se stávala nejslavnějším českým poutním místem a významným centrem mariánského kultu v Evropě. Na jeho výzdobě se podílela řada známých umělců. Bazilika s kaplí Nanebevzetí Panny Marie a dalšími kaplemi se nachází na terase s balustrádou, která je zdobena sochami. V dolní části areálu jsou ambity s bohatou malířskou a štukatérskou výzdobou, čtyřmi uzavřenými a devíti otevřenými kaplemi. Svatou Horu spojuje s Příbramí schodiště, poprvé připomínané roku 1685, později zastřešené. Chloubou baziliky je soška Panny Marie Svatohorské a také hlavní oltář, celý ze stříbra. Příliv poutníků poskytoval Příbramským vítaný zdroj zisku a byl důležitým podnětem ke vzniku speciální řemeslné výroby: rozárnictví, voskařství, prstýnkářství a betlémářství, později i drobného průmyslu jako například továrna na poutní zboží bratří Weilů. Jezuité nebývali vždy zadobře s Příbramí, jejich podnikání se často dostávalo do konfliktu se záměry měšťanů. Nejznámější je spor o stavbu pivovaru na Svaté Hoře, který se táhl řadu let a skončil soudním vítězstvím jezuitů, kteří však pivovar nakonec nepostavili. Novým impulsem pro poutní ruch byla v roce 1732 korunovace sošky Panny Marie Svatohorské. Korunovační slavnosti se od té doby staly tradicí. Josefínské reformy ale poutní ruch omezily. Ještě předtím, v roce 1773, byl zrušen jezuitský řád a svatohorský komplex byl předán do správy proboštů. V roce 1861 dostali Svatou Horu do péče redemptoristé, kteří zde byli až do roku 1950. V roce 1903 byl opraven kostel a jeho nejstarší část, která byla dosud bez výzdoby, byla vyzdobena štukaturou. Po rozsáhlé opravě redemptoristé požádali papeže Pia X. o udělení titulu basilica. Papež jejich prosbě vyhověl a vydal zvláštní breve Sacris aedibus, jímž roku 1905 povýšil Svatou Horu na basilicu minor. Oslava povýšení byla velkolepá a odpovídala významu titulu i skutečnosti, že se jednalo o první papežskou baziliku v Rakousku-Uhersku. V roce 1950 byly kláštery v tehdejším Československu zrušeny. Na Svaté Hoře od té doby působili diecézní kněží. Po Pražském jaru, v letech 1969 - 1973, se redemptoristé pokusili alespoň neformálně na Svaté Hoře obnovit klášterní život, ale v důsledku normalizace vzala tato snaha rychle za své. Během komunismu žila Svatá Hora v povědomí lidí jako místo, kam bylo možno uniknout před bolševickým ideologickým tlakem. Mnozí propuštění vězni směřovali své první kroky právě na Svatou Horu, aby poděkovali za Boží ochranu v době, kdy byli ve vězení. Duchovní správa Svaté Hory byla 24. března 1990 znovu svěřena redemptoristům a současně se stala sídlem vedení řádu v České republice. Roku 1993 se podařilo obnovit Svatohorské schody, které už byly zříceninou. Třináctimilionové náklady byly zaplaceny z darů během jednoho roku. Oslava 650. výročí milostné sošky Panny Marie se konala v roce 1998. Byla spojena s poutěmi z domova i ze zahraničí a doprovázelo ji množství kulturních a vzdělávacích akcí. V srpnu 1999 se na Svaté Hoře setkalo více než 5000 mladých katolíků z České republiky. V roce 2005 oslavila Svatá Hora významnou událost: 100. výročí povýšení na baziliku. Ve dnech 4. a 5. června bylo toto jubileum oslaveno Národní poutí. Při této příležitosti obdržela svatohorská bazilika významný dar: nový oltář, ambon a další předměty liturgického prostoru z ateliéru akademického sochaře Otmara Olivy. O Vánocích v roce 2007 byly slavnostně požehnány nové chórové varhany postavené varhanářem Vladimírem Šlajchem. Při oslavách Korunovace v roce 2009 byl v ambitu požehnán pomník na památku obyvatel z italského Valle di Ledro zemřelých během vyhnanství v Čechách za první světové války. V roce 2015 prošel celý areál náročnou rekonstrukcí, díky které je naše nabídka rozšířena o nové prvky. Za prohlídku stojí nově vzniklé svatohorské muzeum, které se nachází pod celým severním ambitem. V muzeu jsou mimo jiné vystaveny exponáty nalezené při rekonstrukci. Celá prohlídka začíná a končí u barokní pece, jež byla překvapivě objevena v přízemí kláštera. Expozice vypovídá o historii Svaté Hory. Události jsou zde na časové ose zasazeny do dějin Čech. Pro děti je k dispozici samostatná časová osa se symboly, které souvisí s pracovními listy. Na obrazovkách děti mohou sledovat čtyři animované příběhy o důležitých událostech z dějin Svaté Hory. Na dalším projektoru jsou vidět plánky a ukázky postupné výstavby poutního místa. Žáci i dospělí si mohou prohlédnout jednu z našich studen, u níž je informace o spojení s ostatními svatohorskými studnami. Zajímavé jsou také ukázky objevených odvodňovacích kanálků a nález dětského hrobu. Ve vybraných dnech a na objednávku děláme nově prohlídky také svatohorské zvonice a sklepení. V roce 2019 jsme přidali prohlídky hodinové věže a horní chodby proboštství. 

Noc kostelů na Facebooku Kanál Noci kostelů na Youtube