Krátké seznámení s historií kostela a přilehlé zvonice
GPS: 50°37'5.277"N, 15°3'10.651"E
Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Jana Hartlová
Kostel, jehož současná budova je gotická s barokními a pozdějšími úpravami, je poprvé písemně doložen k roku 1352. Od roku 1393 jsou doloženi duchovní správci jménem. Po husitských válkách do roku 1623 byl kostel užíván nekatolíky, poté byl dlouhodobě neobsazen a spravován faráři z Loukova. Roku 1789 byla zřízena lokálie, kterou obsadil Řehoř Alexius, augustinián ze zrušeného kláštera v Pšovce u Mělníku. Lokálie opět získala status fary roku 1855.
V kostele jsou čtyři renesanční náhrobníky rodiny Kejů z Kyjova (Kyaw) z let 1580–1619. Starší dva mají český nápis, mladší dva jsou ojedinělé příklady dětských náhrobníků (nebo epitafů). Dřevěné vybavení (oltáře a kazatelna) pochází přibližně z doby zřízení lokálie. Na hřbitově samostatně stojí dřevěná zvonice, doložená roku 1632 (dodnes fungující nosná konstrukce je z roku 1671). Ve zvonici visí zvon sv. Václav z druhé poloviny 15. století s českým nápisem. Krom doposud tajemného sanktusníku sv. Jiří padly ostatní zvony, včetně bohatě zdobného od Valentina Lissiacka, za oběť válečným rekvizicím.
Na hřbitově jsou dva náhrobky od lidového kameníka Josefa Zemana (jeden signovaný). Pochována zde byla řada osobností, které se podíleli na stavbě novogotického Sychrova. Dochoval se hrob rodiny Bušků (Petr a Dominik), rodiny Karnoldů (Václav Karnold), skrz rodinnou vazbu se sem dostal pražský básník Karel Mašek (Fa Presto). Pohřben je zde i jeden z bývalých farářů Josef Voborník.