Program Noci kostelů 7. června 2024

Kostel sv. Petra byl postaven ve druhé polovině 12. století jako románská bazilika s dodnes dochovaným, goticky přestavěným dvouvěžovým průčelím. Chrám původně sloužil jako farní kostel zaniklé osady Poříčí. Okolo r. 1200 byl ke kostelu uveden řád německých rytířů, který zde založil své sídlo a špitál. Královna Konstancie Uherská o něco později vykoupila nemovitosti a polnosti a darovala je nově se konstitujícímu českému rytířskému řádu křižovníků s červenou hvězdou, který založila její dcera Anežka. Kostel se dočkal několika gotických přestaveb a na začátku 14. století zde byla postavena farní škola. V období husitství zavedl křižovnický farář Mikuláš unikátní způsob svatého přijímání, když kromě katolického přijímání u hlavního oltáře probíhalo i přijímání pod obojí u oltářů bočních. V roce 1419 byli křižovníci z kostela vyhnáni a nahrazeni kališnickými knězi. Kostel samotný během husitské éry ničení unikl.

Kolem roku 1500 se dočkal další přestavby, v roce 1598 byla ke kostelu přistavěna samostatně stojící zvonice. Kališnické kněze sem dosazovala novoměstská rada, a to až do roku 1621, kdy byl kostel po bitvě na Bílé hoře navrácen křižovníkům, aby jim byl následně v roce 1648 znovu odebrán, neboť císař Ferdinand III. daroval podací právo k tomuto kostelu opět novoměstské obci jako odměnu za statečnou obranu Prahy. Křižovníci zahájili vleklý soudní proces, který byl ukončen smírem až v roce 1686, kdy jim bylo navráceno právo dosazovat sem kněze z vlastních řad. Kostel prošel řadou pohrom – v roce 1648 byl poškozen švédskou střelbou, později několikrát vyhořel a roku 1757 jej poškodili Prusové. Z barokního období přesto najdeme v interiéru kostela vzácná díla – zejména obraz na hlavním oltáři, který představuje Předání klíčů sv. Petrovi a jehož autorem je jeden z nejvýznamnějších barokních malířů Václav Vavřinec Reiner a dále např. u druhého pilíře oltář sv. Floriána s obrazem od Reinerova žáka Jana Petra Molitora.

V letech 1874-1879 byl kostel přestavěn a opraven architektem Josefem Mockerem, který jej puristicky regotizoval. Došlo ke zbourání a odstranění zejména barokních částí stavby, objevily se nové pseudogotické portály na jižní, severní a západní straně a nový hlavní portál byl vyzdoben novogotickým tympanonem s Kristem a sv. Petrem od Ludvíka Šimka. Velké změny se dotkly i oken – některá byla zazděna, jiná proražena a další (zvláště barokní) přestavěna. Došlo rovněž k redukci počtu oltářů, z původních 12 jich tu zbylo jen šest. Celá časově i finančně náročná rekonstrukce a přestavba byla dokončena roku 1885.

Po roce 1948 byl kostel křižovníkům opět zkonfiskován, k navrácení došlo po roce 1989. Ke kostelu náleží také jedna z nejhezčích novorenesančních budov v Praze – fara z roku 1894, kterou zdobí sgrafitová vyobrazení českých patronů.