WWW: http://www.farnostjanovice.cz
Adresa kostela: Václavské nám.
GPS: 49°52'50.116"N, 15°3'53.024"E
Bezbariérový přístup.
Kontaktní osoba pro Noc kostelů: R.D. Mgr. Michal Procházka
Návaznost na dopravu:
Autobus: linky směr Kolín, Kutná Hora, Sázava, Praha a Tábor
Vlak: spojení směr Kolín a Sázava ( Ledečko )
Automobil: město leží na silnici II.třídy č.125 Vlašim-Kolín
sjezd z D1 ze směru od Brna 49.km Kácov
ze směru od Prahy 41.km Šternov ( Český Šternberk )
Okolí dnešních Uhlířských Janovic bylo osídleno Zličany. Od roku 1167 drželi zdejší kraj páni z Divišova (později ze Šternberka). Jeden z nich, Jan ze Šternberka, založil (snad v roce 1250) osadu, která nese jeho jméno. První písemný doklad o Janovicích je až z roku 1352. Od téhož roku je uváděn i přívlastek „Uhlířské“ (či Uhelné), připomínající časté povolání místních obyvatel.
Ještě před založením osady byla pravděpodobně v místě starého slovanského hradiště postavena románská kaple. Ve 13. století k ní byl přistavěn pozdně románský kostelík zasvěcený sv. Jiljí.
Rostoucímu městečku starý gotický kostel sv. Jiljí nedostačoval a tak byl roku 1767 položen základní kámen k novému chrámu na náměstí patronkou kostela Marií Terezií, vévodkyní Savojskou, rozenou z Liechtensteina. Stavba však byla odložena a kostel byl dostavěn až roku 1795 za faráře Josefa Křepelky knížetem Aloisem z Liechtensteina. Kostel i oltáře jsou ve slohu barokním. Fresky barokních oltářů malovali Václav a František Kramolínové. Václav maloval též obraz sv. Aloise nad oltářem, František čtyři evangelisty. Kostel je neorientovaný (tj. nemá hlavní oltář na východní straně - osa je ve směru severozápad-jihovýchod). Je pozdně barokní, obdélný, s pravoúhlým presbytářem se sakristií po severní straně, s hranolovitou věží. Věž je jednopatrová, s hlavním portálem datovaným k r. 1794, a s cibulovou střechou. Zařízení: hlavní a dva boční oltáře v lodi jako iluzivní malby architektury s plastikou, s původními obrazy sv. Aloise, sv. Jana Nepomuckého a sv. Josefa na plátně (?) v rokokových rámech (obrazy přemalovány r. 1858), v presbytáři boční oltářík sv. Františka Serafinského, rámový, rokokový. Kazatelna klasicistní čtyři obrazy z legendy o P. Marii, barokní, ze 17. stol. (přemal. r. 1858); varhany rokokové. Cínová křtitelnice je renezanční, zvonovitá, s nápisem z r. 1618.