Program Noci kostelů 7. června 2024

Svárovský chrám páně patřil ve 14.století k děkanátu Ořechovskému. Nejstarší nám známý farář Svárovský byl Jan, jenž se koncem roku 1355 poděkoval. V období husitských válek a jejich doznívání (1420-1485) kostel neušel pohromě a lze soudit, že v té době zůstali osadníci bez duchovního pastýře. Po nich byl zase upraven a přisluhovali v něm kněží  pod obojí, jak víme z poslední vůle Kateřiny Žďárské (1606). R. 1625 (již v běhu války třicetileté) další člen rodu Žďárských, Florián Jetřich Žďárský nechal ke kostelu přistavit jižní půlkruhovou kapli a oltář zasvěcené sv. Rochovi a sv. Šebestiánu, patronům proti moru, který často tehdy kosil obyvatelstvo. Nevyhnul se mu ani Svárov. Zvlášť krutý byl mor v roce 1680. Další metlou byla cholera a dobytčí mor, který poddaným ničil celá stáda. V době války třicetileté (1618-1648) za vpádu Sasíků r.1631 byla osada i kostel zpustošen,i zvony od sběři vojenské pobrány byly a ještě dlouho po ní zůstala osada Svárovská bez duchovního vedení. 

Po třicetileté válce bylo ve Svárově 12 gruntů, z toho 11 pustých. Osiřelý chrám pustnul, jako pustly mravy lidu, fara i škola zbořena a tak vše zůstalo v sutinách skoro celé půl století a více. Teprve r. 1662, tedy 14 let po válce, bylo přikročeno k opravě chrámu a učiněn soupis všech věcí kostelních a kostel obstarával farář Tachlovický a Kladenský a až r. 1736 bylo přikročeno ke stavbě farní budovy, která ve válce třicetileté zbořena byla do základu. R. 1737-1742  byla jižní kaple přestavěna a zasvěcena Janu Nepomuckému. 1742–49 přičiněním faráře Krištofa Jana Foršta získal interiér rozměrnou malbu na dřevě Panny Marie Ochranitelky se Čtrnácti svatými pomocníky. R. 1768 byla věž kostelní bleskem pobořena a zase opravena. R. 1786 opraven kostel vevnitř i venku a rozšířena kruchta. R. 1789 získal nový oltář sv. Lukáše pro kostel farář Hantschel ze zrušeného kláštera augustiniánů bosáků Na Zderaze (Nové Město pražské). 

Obraz světce namaloval F. Kuntz v roce 1790. R. 1855 byly vyzvednuty náhrobní kameny Žďárských a byly zasazeny kolmo do stěny po obou stranách oltáře, jak je možno v presbyteriu vidět dodnes. V letech 1861-62 podniknuta velká oprava kostela, nová okna, hlavní oltář a sošky byly pozlaceny a nově natřeny atd. Ke kostelu Svárovskému náležely a hřbitov zde měly Červený Oujezdec, Svárov, Rymáň a Podkozí. V druhé polovině 20. století došlo k urychlenému rozpadu pozdně barokní márnice stojící v západní části areálu starého hřbitova. 

Ta však zřejmě byla chátrající podle fotodokumentace již ve 20. letech, kdy se začal využívat hřbitov nový na okraji obce. R. 2000  zanikl při požáru vzniklém od hořící svíce hlavní barokní oltář sv. Lukáše. Na místě je dnes pouze kopie oltářního obrazu a původní barokní menza. Od r. 2010  se počíná novodobá etapa oprav kostela a areálu hřbitova. R. 2013 byl na základě obecní sbírky občanů a příznivců obce Svárov odlit, vysvěcen a rozezněn nový zvon sv. Lukáš v kostelní věži. R. 2014/3 byl založen některými místními občany Spolek svárovského zvonu jako platforma spolupráce mezi církví, obecními úřady, obyvateli a přírodou. Příběh kostela sv. Lukáše ve Svárově - pokračuje ...   Svárov farnost - katalog Arcib.pražské:

http://www.farnost-unhost.cz/clanky/historie-kostelu-ve-farnosti/historie-svarov.html

Fotodokumentace z probíhající opravy střechy kostelní věže :