Obřady, struktura mše, misál, liturgické pomůcky, liturgický rok, liturgické barvy, modlitby – P. St. Zápotocký.
WWW: http://www.farnost-votice.cz
GPS: 49°38'37.698"N, 14°45'22.385"E
Bezbariérový přístup.
Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Marta Malotínová
Ratměřický kostel sv. Havla byl ve své prosté románské podobě vybudován na tehdy nejvyšším místě ve vsi. Byl menší než dnes a ještě neměl věž. Vznik kostela ovlivnil nedaleký ženský premonstrátský klášter v Louňovicích pod Blaníkem (založený v roce 1149), jehož zbožím tehdy Ratměřice byly. I když byl klášter během husitských bouří v roce 1420 zničen, zůstala po něm památka v současném znaku Ratměřic v podobě zkřížených klíčů jako symbolu premonstrátského řádu a také v podobě medvěda jako atributu sv. Havla. Ve 2. polovině 14. století, kdy byl farním kostelem, byl kostel rozšířen o gotický presbytář, který patří k nejhodnotnějším architektonickým částem kostela. Už tehdy si do něj negramotní obyvatelé vsi dožívající se průměrně asi 33 let chodili pro útěchu a děkovat za duchovní posilu ve svém nelehkém životě a pochovávat své blízké na hřbitově, který tehdy a v dalších staletích kostel obklopoval.
K dalšímu rozšíření kostela došlo ve 2. polovině 17. století, kdy k němu byla přistavěna věž (nižší, než dnes), a při dalších tehdejších úpravách, kdy v presbytáři byl postaven barokní oltář s obrazem sv. Havla a později upravena kruchta obohacená varhanami asi z roku 1730 a ozdobená cennými dřevořezbami. Ve věži byl zavěšen už druhý zvon. V 19. století, v době patronátu hrabat Chotků, jimž tehdy patřilo ratměřicko-jankovské panství spolu s ratměřickým zámkem a parkem, byla ke kostelu přistavěna panská oratoř a sakristie, čímž půdorys kostela získal tvar kříže. Asi před sto lety došlo ke zvýšení věže a k úpravě prostranství před kostelem, kdy už byl ratměřický hřbitov přemístěn za ves. Současnou krásnou podobu získal kostel v nedávné době, kdy byl vymalován, ozdoben odkrytými staršími ornamenty a také částmi fresek ze 16. století v presbytáři, náročným restaurováním varhan a rozšířením počtu lavic. V interiéru kostela je hlavní ozdobou barokní oltář se sochami sv. Petra a sv. Pavla. Chrámovou loď zdobí sochy sv. Jana Nepomuckého, Panny Marie lurdské, obrazy s reliéfy Krista a Panny Marie, soubor obrazů křížové cesty a zapůjčené obrazy s postavou arcibiskupa Arnošta z Pardubic a sv. Prokopa.