Program Noci kostelů 7. června 2024

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv.Václava

Ke konci 19. století usilovala kralupská obec o získání statutu města, jehož podmínkou byl i vlastní kostel. Odhad nákladů činil závratných 80 000 zlatých, ale sbírka vynesla pouze 11 000 zlatých. Až velkorysý dar probošta svatovítské kapituly Msgr. ThDr. Eduarda Tersche umožnil stavbu uskutečnit. Kostel byl postaven podle plánů architekta Jaromíra Kaury, přepracovaných architektem Arnoštem Živným, staviteli Rudolfem Štechem a Aloisem Novým. Stavba trvala pouze neuvěřitelných 17 měsíců – základní kámen byl položen 14. května 1894 a kostel byl vysvěcen 27. října 1895 kardinálem Scho̎nbornem.

Kralupy nad Vltavou byly povýšeny na město výnosem císaře Františka Josefa I.dne 22. listopadu 1902.

Kostel je postaven v novogotickém slohu, je to jednolodní stavba s žebrovou klenbou s pětiboce zakončeným závěrem a obdélnými přístavky po stranách.

Hranolová věž na jižní straně kostela měří 63,5 m.

Kostel je neobvykle orientován k západu.

Na kůru kostela jsou pneumatické dvoumanuálové varhany, postavené v roce 1896 Emanuelem Štěpánem Petrem, mistrem varhanářem z Opočna. Jsou rovněž darem Msgr. Tersche, stejně jako sousoší s ukřižovaným Kristem v zadní části kostela.

V roce 1929 věnovala rodina Karbanova barevná okna se svatým Josefem a svatým Janem Nepomuckým a v roce 1935 manželé Weinfurtovi barevná okna se svatým Václavem a svatým  Vojtěchem. Jsou umístněna po stranách centrálního okna s obrazem Nanebevzetí Panny Marie.

Původní zvony Marie, Vaclav, Jan Nepomucký byly zrekvírovány v první světové válce v roce 1917. V roce 1930 byly vysvěceny zvony nové – Marie, Ludmila, Vojtěch a Václav, které zde zněly jen do roku 1942, kdy opět padly za oběť válečné vřavě.

Trvalo téměř 50 let, než se kralupský kostel dočkal zvonů nových z ateliéru Leticie Ditrichové. Byly pořízeny na náklady a.s. Kaučuk, především zásluhou generálního ředitele Ing. Miroslava Nevosada. Jsou to zvony Václav, Ludmila a Vojtěch, které v neděli 10. listopadu 1991 slavnostně vysvětil pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk. Jejich hlas se kralupským údolím rozezněl poprvé na Štědrý večer 1991.

Ke konci války, 22. března 1945, podnikla spojenecká vojska nálet na kralupskou rafinerii. Většina bomb však, bohužel, dopadla na střed města, kde bylo pobořeno 116 budov a zahynulo 150 lidí. Mrtví i ranění byli tehdy snášeni do kostela, který nebyl náletem vůbec poškozen. Tuto smutnou událost připomíná pamětní deska s krásným textem Jaroslava Seiferta, umístněná na jižní straně kostela.

V roce 2002 postihla město velká povodeň, která poničila také kostel. Značka na severní straně kostela ukazuje, kam voda tehdy sahala.

Msgr. ThDr. Eduard Tersch byl v roce 1893 jmenován čestným občanem Kralup. Přispěl nejen významně ke stavbě kostela, ale rovněž první zvony byly jeho darem.

Proslul svou dobročinností – podporoval chudé studenty, věnoval varhany do 17 kostelů.

Podle svého přání byl pohřben ve zdejším kostele.

Zpracováno podle P. Dušana Řezaniny, děkana a Ing. Josefa Stupky.