Program Noci kostelů 7. června 2024

Třebaže písemné prameny hovoří o vysvěcení kostela již v roce 1070 a toto stáří potvrzují i prameny archeologické, je dnešní stavba podstatně mladší. Vznikla totiž až ve 13.století. Kostel stojí na vrcholu návrší Na Karlově při západním okraji hřbitova. Jedná se v podstatě o bazilikální trojlodí, jehož průčelí asanovala generální oprava z let 1968 – 1969. Po odstranění starých nánosů se na západní stěně ukázala nároží hlavní lodi a lodí bočních armovaná kvádry z červeného pískovce a základní obrysy stavby včetně oken, jež lze datovat do 3.čtvrtiny 13.století. Orientovaná stavba je trojlodní bazilikou s polygonálně ukončeným presbytářem. Boční lodě zevně bez přerušení dosahují až k závěru kněžiště; uvnitř je však člení sakristie, a sice při severním boku stará a při jižním nová. Z osy západního průčelí vystupuje vystupuje předsíň. V místech, kde se pojí k průčelí stavby, jsou patrné pozůstatky původního profilovaného gotického portálu. Další předsíň přiléhá k jižní boční lodi a kryje raně gotický portál ještě ústupkového schématu datovaný do 60. - 80.let 13.století. Vybavení kostela je v podstatě barokní. K nejhodnotnějším náleží hlavní oltář z roku 1696, jehož retabulum a nástavec zdobí bohatá akantová řezba. Obraz Assumpty, zasazený do bohatě řezaného zlaceného rámu, patří k význačným regionálním památkám pozdní gotiky. Plastiky sv. Vojtěcha a Prokopa na brankách pocházejí od Řehoře Antonína Thényho a vznikly mezi lety 1725 – 1730. Za pozornost stojí i soubor 24 obrazů s tématikou života sv. Klementa, jejichž autorem je Ignác Raab (1715 – 1787). Před západním průčelím kostela stojí zděná zvonice patrně gotického původu. V ní jsou zavěšeny čtyři zvony – největší pochází z roku 1483 a ulil jej Václav z Velvar, menší zvon je datovaný rokem 1437, umíráček byl ulit na přelomu 15. - 16.století a renesanční zvon z roku 1593 nechal zhotovit za podpory benešovské obce Jan Špicmaus a Václav Kolářovic.