Smíšené pěvecké sbory BOŘIVOJ a JIZERAN přednesou smetanovské pásmo zaměřené především na lidovou notu. Letošní ročník Roku české hudby se nese v duchu hlavního sdělení: Hudba jsme my.
Letošní ročník Roku české hudby se nese v duchu hlavního sdělení: Hudba jsme my. A dodejme: hudbu tvoří ti, kteří jí věnují svůj čas a energii, což jsou všichni intepreti a protagonisté, jež uslyšíme při tomto koncertu.
Adresa kostela: Družstevní 389, 513 01 Semily
GPS: 50°36'5.136"N, 15°19'30.614"E
Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Mgr. Šárka Bažantová
Návaznost na dopravu:
Sbor je velmi dobře dostupný vlakem, autobusem nebo osobními vozidly.
Věřící hlásící se v Semilech a okolí k národní Československé církvi patřili až do roku 1930 k náboženské obci v Turnově. Tehdy úřady konečně povolily zřízení samostatné obce v Podmoklicích. K bohoslužbám nejprve sloužila přednášková síň městské radnice, od roku 1928 sál podmoklické sokolovny a nakonec chodba v nové podmoklické škole. V listopadu 1937 proběhla soutěž na stavbu nového sboru, v níž zvítězil architekt Vladimír Krýš z Turnova. Umístění sboru ve středu náměstí nebylo některým občanům po chuti, situaci zachránila vstřícnost paní Bobkové, jež nabídla svůj pozemek při silnici nedaleko nádraží.
Na položení základního kamene se 8. května 1938 přijel podívat i biskup východočeské diecéze Stanislav Kordule. Asi netušil, že už za půl roku, 18. září 1938, bude sbor, nesoucí jméno Dr. Karla Farského, již dokončený otevírat. Podařilo se to díky rozsáhlým sbírkám, probíhajícím od roku 1936, hypotékou, ale i nadšením věřících, kteří se upisovali na práce zdarma. Při stavbě osově symetrického sboru bylo využito betonu a skla. Velmi působivá je lamelová klenba, vzepjatá 5 metrů vysoko nad sborem o rozměrech 10,9 x 15,0 metrů, a zejména 24 metrů vysoká věž se zvonem. V předsíni a později i ve sboru bylo zřízeno kolumbárium. Místo původního harmonia byly instalovány jednomanuálové elektrické varhany s pěti rejstříky.
Ozdobou interiéru, prosvětleného vysokými okny, se staly reliéfy Vladimíra Komárka – „M. Jan Hus na kazatelně“ a „Karel Farský v zamyšlení nad Písmem svatým“. Střed zdi nad kněžištěm zdobí plastika „Žehnající Kristus“ sochaře Jana Mastníka.
V roce 1972 nahradilo původní kamna plynové vytápění, roku 1986 byla v prvním poschodí upravena malá modlitebna pro třicet pět věřících. Počátkem devadesátých let byla v suterénu vybudována ještě kuchyňka a klubovna.
Přes pravidelnou běžnou údržbu chrám stárnul a zub času jej viditelně poznamenal. Díky Nadaci Českého ráje B. J. Horáčka, Městu Semily a firmě BAK Trutnov a mnoha anonymním obětavým dárcům se v letech 2002 - 2003 podařilo realizovat jeho generální opravu. Při celkové rekonstrukci bylo přebudováno též kolumbárium, pro jehož důstojné umístění byly vyčleněny samostatné prostory v chrámové předsíni. Změn doznalo i dispoziční řešení zázemí sboru. První patro budovy slouží jako kancelář farního úřadu a místo pro setkávání dospělých i dětí při nejrůznějších příležitostech. Malá modlitebna je zřízena v suterénu, kde jsou také místnosti využívané ke shromažďování diakonické sbírky pro potřebné. Dnes je Sbor Dr. Karla Farského Církve československé husitské opět ozdobou Semil, což dokládá i skutečnost, že 20. září 2016 byl prohlášen kulturní památkou. Podle památkářů právě tento kostel představuje nejhodnotnější novostavbu Církve československé v Libereckém kraji a jednu z nejoriginálnějších v rámci prvorepublikového Československa.
Poděkování patří všem obětavým členům náboženské obce, kteří sbor budovali a s láskou udržovali. Všem, kteří věnovali a věnují svou práci, čas, prostředky a mnohé úsilí. Díky nim může Sbor Dr. Karla Farského stále sloužit a být požehnaným místem, kde se lidé setkávají s Bohem i mezi sebou navzájem.