Adresa kostela: Na Příkopě
GPS: 50°5'7.789"N, 14°25'34.089"E
Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Petr Imlauf
Návaznost na dopravu:
metro A, B - stanice Můstek (dále pěšky cca 3 minuty)
tram 3, 9, 14, 24 - zastávka Václavské náměstí (dále pěšky cca 5 minut)
Stručné dějiny kostela:
1758 Piaristé, řeholní řád zaměřený na vzdělávání, kupují Na Příkopě dvě spáleniště domů.
1816 Zahájena stavba kostela a gymnasia. Autorem projektu byl český architekt a profesor polytechniky Jiří Fischer (1768–1828); stavitelem byl Jindřich Hausknecht. Kostel byl postaven jako jednolodní podélná sálová stavba s klenutou apsidou ve stylu klasicismu.
1824 9. května byl kostel vysvěcen.
1869 Školský zákon ukončil činnost piaristů. Škola předána do rukou státu.
1912 Poslední piaristé prodávají budovy a kostel. Existují návrhy kostel zbourat, ale Památkovému úřadu a Klubu za starou Prahu se podařilo kostel zachránit.
1937 Zavřený kostel předán do správy salesiánů (řeholní řád věnující se mládeži). Kostel znovu posvěcen 16.5.1937. Ředitelem salesiánského díla v Praze byl Štěpán Trochta, pozdější Litoměřický biskup, ale též vězeň nacismu a komunismu.
1950 V noci z 13. na 14. dubna 1950 jsou salesiáni internováni v klášteře Osek v severních Čechách. Komunistický režim tedy vyhání salesiány z tohoto kostela.
1968 V době "Pražského jara" se salesiáni do tohoto kostela vracejí. Díky politickému uvolnění se tu začala scházet mládež. Správcem kostela se stal salesián P. Josef Kubín. Pořádaly se bohoslužby slova, promítaly diapozitivy, hrála zde rytmická skupina Giovani.
1972 Salesián P. J. Kubín musí odejít od Sv. Kříže.
1973 Salesiáni jsou donuceni kostel opustit úplně.
1990 Dne 2. ledna 1990 se salesiáni vracejí do duchovní správy kostela.
Od té doby zde působili tito kněží: P. Josef Kubín, SDB, P. Jan Ihnát,SDB, P. Mgr. Pavel Lepařík, SDB, P. Mgr. František Ptáček, SDB
Exteriér kostela:
Jednoosé průčelí kostela člení vchod mezi dvěma sloupy a dvěma pilastry s iónskými hlavicemi. Nad vstupem je umístěn latinský nápis „AVE CRUX SPES UNICA“ (Zdráv buď kříži, jediná naděje). Na atikovém nástavci je zlatý kříž.
Interiér kostela:
Široký polokruhový presbytář. Kněžiště od hlavní lodi oddělují dvojice pilastrů s patkami a jónskými hlavicemi a triumfální oblouk, elipsovitě vyklenutý a podtažený dvěma pasy.
Na hlavním oltáři je dřevořezba kříže, adorovaného dvěma anděly. Na levé straně kostela je umístěna fotokopie Turínského plátna v životní velikosti.
© 2024, Noc kostelů