Program Noci kostelů 7. června 2024

Dějiny kostela Nejstarší církevní stavbou na místě dnešních Teplic byl klášter benediktinek, postavený v letech 1156-1164 českou královnou Juditou. Při něm byla románská bazilika sv.Jana Křtitele jejíž krypta se zachovala na nádvoří dnešního zámku. Po zrušení kláštera v 15. století zanikla i bazilika a v jejím sousedství vznikl městský kostel, zasvěcený P.Marii. O jeho počátcích je málo historických zpráv, ale stál zřejmě na místě dnešního děkanského kostela, na který potom přešlo i zasvěcení sv.Janu Křtiteli. Ten stojí na románských základech a existoval už v předhusitské době. Zprávy o něm jsou z 30.let 15.století. První bližší zpráva o kostele je z roku 1607 o tom, že Radslav Vchynský dal renovovat farní kostel a postavit věž, dokončenou 1594. Kolem kostela se nacházel hřbitov, který se užíval do roku 1760. Dnešní podobu a výzdobu obdržel kostel v letech 1700-1703, kdy byla původní stavba zvětšena na trojlodní baziliku a interiér zařízen v barokním a rokokovém slohu. Stalo se tak za hraběte Františka Karla Clary-Aldringena a stavitelem byl pravděpodobně Kristián Lagler. Dnešní kostelní věž byla dokončena až 1707. V dalších letech došlo již jen k dílčím opravám kostela. Od 90.let 20.století se prováděla celková oprava kostela. Chrám dostal novou střechu, byly opraveny krovy a kostel staticky zajištěn. Byl nově osvětlen a prostor upraven podle liturgických předpisů. Svatostánek se přenesl z hlavního oltáře na levý postranní a dnešní obětní stůl byl vysvěcen roku 1990. Tehdy převzala duchovní správu salesiánská komunita. Popis kostela Trojlodní bazilika z roku 1700 má pravoúhlý presbytář a hranolovou věž nad západním průčelím, dosahující výšky 35 m. Z jejího ochozu je krásný výhled na město a okolí. Na dvoupatrové kruchtě stojí varhany, které kromě bohoslužeb slouží i četným koncertům duchovní hudby. Nad sakristií, nyní používanou jako zimní kaple, je oratoř – místo setkávání farníků. Na venkovní zdi jsou zachovány tři náhrobky, z nichž nejstarší z roku 1600 má český nápis, další pak německé. Na věži kostela jsou 3 zvony, z nich nejstarší je z roku 1482 a pochází asi z původního kostela P.Marie. Druhý je z roku 1540 třetí největší (průměr 110 cm, výška 135 cm)je z roku 1657. Interiér kostela Hlavní oltář je dílem Teplického mistra z doby kolem r.1730. Mohutný sloupový baldachýn, napodobení Berniniho oltáře v chrámu sv.Petra v Římě, má 4 dřevěné točité sloupy. Před předními sloupy stojí sochy sv.Petra a sv.Pavla. Střed tvoří obraz Křest Kristův ze školy Petra Brandla, lemovaný pozlacenými reliéfy – dole Poslední večeře, na stranách výjevy z Olivetské hory. Nad sloupy je reliéf Nejsvětější Trojice se skupinami andělů do výšky 12 m. Na oltářní menze je kříž, dva relikviáře a po stranách erby knížecího rodu Aldringenů, zakladatelů kostela. Svatostánek je umístěn na oltáři Svaté rodiny v předním závěru levé boční lodi. Oltářní obraz Svaté rodiny je snad kopie obrazu V.V.Reinera. Boční oltáře vlevo a vpravo od obětního stolu patří vlevo sv.Janu Nepomuckému, s jeho obrazem z okruhu Petra Brandla a pozlacenými reliéfy sv.Vojtěcha a sv.Prokopa, vpravo 14 svatým pomocníkům s hlavní postavou sv.Kryštofa, nesoucího Ježíška (obraz opět z okruhu Petra Brandla) a pozlacenými reliéfy sv.Václava a sv.Ludmily. V levé lodi najdeme oltář sv.Kříže s plastikou krucifixu před obrazem biblické krajiny a s Božím hrobem pod menzou. V pravé lodi je oltář sv.Barbory s jejím obrazem, dalšími sochami svatých a se sochou ležícího sv.Jana Nepomuckého pod menzou. Křtitelnice stojí v přední části pravé boční lodi. Je nejstarším předmětem v interiéru kostela a pochází z let 1511-1517. Je cínová se 4 reliéfy světců a latinským nápisem, že patří ke kostelu sv.Jana Křtitele. Mladší je dřevěné víko se vzkříšeným Kristem. Pod přední částí bočních lodí se nachází vlevo hrobka rodu Clary-Aldringenů z roku 1702, kde je pohřbeno 14 příslušníků rodu.Krypta byla roku 2006 obnovena a nově vysvěcena.Vpravo je hrobka rodu Vchynských s cínovými rakvemi, kde se pochovávalo koncem 16. a začátkem 17.století. Zpovědnice v zadní části kostela jsou novějšího původu. Socha Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v pravé lodi poblíž křtitelnice, polychromovaná, je rovněž novějšího data. Soška Pražského Jezulátka stojí v levé lodi. Křížová cesta rozmístěná po obvodu kostela má scény vyvedeny v plastických reliéfech s polychromovanými postavami v okrasně vyřezávaném dřevěném rámu. Varhany jsou umístěny na obou kůrech nad sebou. Jejich rekonstrukce a přestavba byla ukončena r.1976. Jsou třímanuálové s dispozicí navrženou varhaníkem V.E.Josífkem. Vznikly spojením Schiffnerových varhan ze dvou teplických kaplí.