Program Noci kostelů 7. června 2024

Každý, kdo projíždí v blízkosti Vysokého Chvojna, nemůže přehlédnout věž zdejšího kostela zasvěceného svatému Gothardovi. Tento chrám je dominantou nejen chvojnovské návsi, ale také celého chvojnovsko-poběžovického návrší.

Původní, pravděpodobně dřevěný, kostelík byl v husitských válkách vypálen spolu s celým tehdejším městečkem, protože patřil katolickým Šternberkům. Přitom zahynul Aleš ze Šternberka a hlavou rodu se stal jeho mladší bratr Zdeněk. Ten přenesl centrum panství do Holic a začal se psát Zdeněk Holický ze Šternberka. Pod tímto jménem je znám jako vůdce katolické panské strany. Přeživší zbytek původních chvojnovských obyvatel byl na příkaz Bořka Diviše z Miletínka roku 1436 pochytán a pověšen na stromy v lese pod Chvojnem. Od té doby se les jmenuje Viselce dodnes. Kostel byl později obnoven i s částí obce, ale bližší údaje nejsou až do roku 1711, kdy zásluhou holického faráře Prokopa Václava Reinwettera byl kostel obnoven jako farní s filiálními kostely v Býšti a Albrechticích. Kostel byl postaven z kamene v barokním slohu a úplné dokončení bylo v roce 1737, kdy byly do kostela instalovány varhany zakoupené v Praze za 80 zlatých. V kostelní věži jsou dva zvony. Gothard z roku 1585 cca 1000kg a Václav z roku 1935 cca 400kg. Zvon Gothard byl v obou světových válkách sundán a odvezen k roztavení na náboje, ale naštěstí obojí přečkal a byl vždy opětovně vrácen na věž odkud ho můžeme dnes pravidelně dvakrát každou neděli krásně slyšet. Vzácnou památkou je cínová křtitelnice z roku 1611. Počátkem devadesátých let byla z kostela ukradena. Našla ji až sběratelka starožitností v Mnichově. Nahlásila to na tamní biskupství, které se spojilo s biskupstvím v Hradci Králové (na křtitelnici je zespodu nápis : LP 1611 v Hradci nad Labem). Křtitelnice byla zakoupena ze sbírky mnichovských věřících a předána do Česka. Do chvojnovského kostela byla slavnostně vrácena v roce 1996. Dnes je pro jistotu uložena v depozitáři biskupství v Hradci Králové.

V současné době je kostel sv. Gotharda kostelem filiálním, patřícím do farnosti Holice v Čechách. Mše svaté jsou slouženy pravidelně v neděli, pro obyvatele a farníky obcí Vysoké Chvojno, Chvojenec, Poběžovice u Holic a okolí.

Život sv. Gotharda

Narodil se roku 960 v Reichensdorfu, v dnešním dolním Bavorsku, v rodině chudého rolníka. Jako chlapec vstoupil do kláštera benediktýnů a již roku 996 v pouhých 36 letech byl jmenován opatem. Zasloužil se o zbudování 27 farností. Roku 1022 se stal, na přání samotného císaře Jindřicha II.tzv. Svatého, biskupem v Hidelsheimu v severní části Německa. Zemřel jako biskup hildesheimský roku 1038 v 78 letech , což byl věk v té době mimořádný pro absenci lékařské péče. Uctíván je především v Německu a ve Švýcarsku, kde je po něm pojmenován i nejznámější alpský průsmyk i tunel - Svatogotthardský. Nebyl mučedníkem, ale patří do skupiny svatých „biskupů vyznavačů", tj. těch, kteří osvědčili křesťanskou víru svým životem. Je patronem zedníků. Nepodařilo se zjistit, jaký zázrak se stal v souvislosti s jeho svatořečením, které bylo velmi brzy po jeho smrti učiněno papežem Inocence roku 1131. V katedrále v Hidelsheimu je na hlavním oltáři zobrazen, jak křísí dva mrtvé. Skoro náhodou se podařilo zjistit, že s jeho jménem je spojován zázrak v Čechách. Zázrak je zaznamenán v zápisech probošta vyšehradského ze 12 století. Popisuje ženu z obce Běstviny, která nemohla chodit. Této ženě se zdál sen, ve kterém k ní přišel sv. Jan Evangelista a druhý muž představený jako biskup Gothard a řekl jí, ať vstane z postele a jde. Měl k tomu jednu podmínku: Nesmí již spát s žádným mužem. Skutečně žena od té doby chodila a ve vsi byla postavena basilika sv.Gotharda. V žádné vsi Běstviny kostel zasvěcený sv.Gothardu není. Historik Vaníček uvádí, že se jedná o dnešní ves Běstviny na Čáslavsku. Kult sv.Gotharda zavedl do Čech přemyslovský kníže Soběslav I., nejmladší syn krále Vratislava, který byl vládnoucím knížetem českým od roku 1125 do roku 1140. S jeho jménem je spojen první zápis o obci Chvojno od probošta Vyšehradského kláštera který uvádí, že: "Na Boží narození roku 1139 onemocněl na tvrzi Chwogno kníže Soběslav a byl přenesen na Hostin Hradec, kde obklopen příbuznými, v únoru 1140 zemřel." Na Chvojně byl Soběslav již zřejmě od roku 1115, kdy kronikář Kosmas uvádí, že na přímluvu matky Svatavy Piastowské mu starší bratr Vladislav, v té době vládnoucí kníže český, udělil v léno Hradec nad Labem se čtyřmi okolními tvrzemi. Ty vyjmenovány Kosmasem nejsou, ale dá se předpokládat, že jedna z tvrzí bylo Chvojno. ( Jméno Vysoké Chvojno je oficiálně až od roku 1923)

autor: 1.5.2009 zapsal Bedřich Centner, včelař a pomocný zvoník u sv.Gotharda ve Vysokém Chvojně