Program Noci kostelů 7. června 2024

Chrámový okrsek je situován v centru obce na mírném návrší, snad v místě nebo poblíž středověkého biskupského hradu. V nepravidelném půdorysu jej ohraničuje kamenná renesanční hradební zeď se střílnami, která je prolomena dvěma vstupy barokní brankou navazující na uličku na severovýchodě a širokou bránou na jihu. Plocha mezi kostelem a zdí bývala do roku 1880 hřbitovem. Chrám, u kterého bylo v roce 1757 zřízeno děkanství, prošel řadou přestaveb a úprav. Části středověké stavby můžeme nalézt na jižní stěně. Při opravách byl v 70. letech 20. století odkryt fragment původního románského řádkového zdiva s kruhovými okenními otvory a částí portálu z přelomu 12. a 13. století. V ose kdysi západního průčelí, dnes již v interiéru kostela, nalézáme renesanční kamenný portál, datovaný rokem 1540. Na západní straně byla v roce 1738 přistavěna kaple sv. Jana Nepomuckého, která má stát na místě pověstmi opředené hradní věže. Dochované základy však spíše náležely nejstarší chrámové věži pocházející zřejmě ze 13. století. Pod kaplí byla vybudována krypta. Tragické důsledky způsobil požár, který město zachvátil 7. srpna 1724. Plameny zachvátily kostel, věž i faru a město tehdy až na osm domů lehlo popelem. Brzy se přistoupilo k opravě, která však pro nedostatek financí nemohla být ani nákladná ani náročná. Stavební práce se zakrátko ukázaly jako málo kvalitní. Bylo rozhodnuto, že dojde k radikální přestavbě; ta se uskutečnila v letech 1780 až 1784 a dala chrámu současný vzhled. Na jižní straně, u kněžiště, stával přístavek se sousoším Olivetské hory. Vzácný soubor pozdně gotických soch byl v roce 1982 z původního přístavku přestěhován pod kruchtu v západní části lodi. Toto mimořádné dílo, snad z okruhu nizozemského sochaře Nicolase Gerhaerta z Leydenu, pravděpodobně vzniklo již před rokem 1482. Soubor tvoří polychromované sochy Krista, apoštolů Jana, Jakuba a Petra a postava anděla. Část souboru je dlouhodobě zapůjčena do brněnských muzeí. Klasicistní vybavení chrámu pochází v převážné míře z doby poslední velké přestavby, především však z let 1790 až 1800. Oltář a kazatelna jsou z dílny brněnského sochaře Ondřeje Schweigela. Autorem monumentálního obrazu sv. Gotharda, který visí nad oltářem je malíř Ferdinand Licht. Na menze oltáře sv. Kateřiny Gotická stojí dřevořezba Madony s dítětem. U signatury je vročena datem 1432. Pieta Panny Marie naproti vstupu pochází ze zrušeného kostela ve Slatince. Na ploše stropní klenby jsou dvě rozsáhlé fresky. První zachycuje poutní zastavení, druhá zpodobňuje skon sv. Gotharda. V roce 1930 je vytvořil žák profesora Františka Ženíška, malíř Rudolf Adámek.