Program Noci kostelů 7. června 2024

Rotunda založená ve 12. století byla zřejmě zbudována coby kostel náležející k panskému dvorci. Je známo, že ve středověku kolem ní vedla důležitá cesta směřující od Vyšehradu k vltavskému brodu a Pražskému hradu. Dnešní rotunda si neuchovala příliš ze své původní románské podoby. Byla upravována v gotice a baroku, ale nejvýznamněji její tvář pozměnilo 19. století. V roce 1860 měla být zbořena, aby uvolnila plochu stavbě nového činžovního domu. Rotundu tehdy zachránili členové Umělecké besedy, zejména malíř Josefa Mánes. Novorománskou přestavbu vedl v letech 1863-1876 Ignác Ullmann, autor Prozatímního divadla. Architekt jednal plně v duchu tehdy panujícího purismu, který se snažil vracet středověkým stavbám jejich původní ráz očišťováním od mladších výzdobných prvků a přístaveb. Součástí úprav proto bylo i odstranění barokních doplňků. Při Ullmanově opravě rotundy byla stržena také vnější omítka, nově doplněny některé opukové kvádříky ve zdivu, položena nová podlaha a zbudován nový portál. V době probíhající přestavby objevil malíř František Sequens v interiéru stavby několik gotických nástěnných maleb, které sám opravil. Na malbách ze 14. století se na severní stěně objevuje Klanění tří králů, na jižní stěně je namalován výjev Korunování Panny Marie jako Královny nebes. Dnešní stav maleb je však až výsledkem pozdějších retuší a restaurování. Josef Mánes, k jehož nejznámějším realizacím patří dvanáct kalendářních medailonů na staroměstském Orloji, navrhl pro prostor před kostelem zdobnou litinovou mříž v novorománském stylu. Pod správu Starokatolické církve byla rotunda sv. Kříže svěřena po druhé světové válce pražským magistrátem. Pravidelné bohoslužby se zde konají v úterý od 18.00 a v neděli od 17.00.