07.06.2024
NOC KOSTELŮ

Program Noci kostelů 7. června 2024

Vranov jako střed světa

Zamyšlení architekta Marka Štěpána.

Člen České komory architektů, číslo autorizace 02465 odkaz,  Umělecké a liturgické komise Biskupství Ostravsko-opavského, člen správní rady Nadačního fondu Svatovítských varhan

Moravský architekt. Inspiruje se tradicí i modernismem, ve svých projektech rozvíjí archetypální pojetí architektury. Zaměřuje se na projekty sakrálních staveb, novostaveb i rekonstrukcí, které řeší  komplexně. Navrhuje i další občanské a obytné stavby, Věnuje se pedagogické a teoretické činnosti.  Stavby MJŠ získaly mnohá ocenění.

 

„Myšlenkově  bych se zařadil  do Evropy v užším smyslu do moravsko-austriackého regionu. Dnešní postmoderní doba často hýří přemírou různých stylů, já se obracím napřed k jakési vnitřní pravdivosti.“

Informace o kostele

WWW: http://www.dc-vranov.cz

Adresa kostela: Vranov u Brna, 7

GPS: 49°18'32.4"N, 16°36'44.28"E

Bezbariérový přístup.

Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Akad. arch. Vanda Štěpánová

Návaznost na dopravu:

bus 41, 57 (Vranov, křižovatka)

Vranov u Brna je známým a hojně navštěvovaným mariánským poutním místem, jehož historie sahá až do 13. století. Nachází se uprostřed krásné přírody asi 12 km severně od Brna v místech, kterým se dříve říkalo Moravské Švýcarsko. Historie Vranova se podle prastaré zbožné tradice zaznamenané kronikáři paulánského řádu klade do roku 1240, kdy zemský úředník, šlechtic Vilém nabyl na přímluvu Matky Boží ztraceného zraku. Z vděčnosti za své uzdravení nechal na Vranově postavit dřevěný kostelík, který se od nejstarších dob stal cílem poutníků. Nynější farní a poutní kostel Narození Panny Marie byl vybudován spolu s klášterní kvadraturou v letech 1617-1633 tehdejším majitelem panství knížetem Maxmiliánem z Liechtensteina podle plánů jezuity Jana Maria a brněnského stavitele Ondřeje Erny. Je postaven v raně barokním slohu s jedinou vnitřní prostorou. Dominantou hlavního oltáře je líbezná socha Panny Marie Vranovské s téměř sepnutýma rukama a mírně nakloněnou hlavou. Socha je dílem neznámého řezbáře z doby před rokem 1500 a přinesli ji patrně první pauláni vranovské komunity. Oltářní obraz Nejsvětější Trojice pochází od vídeňského malíře Paula Trogera. Kostelní klenba má bohatou freskovou výzdobu  opěvující slávu Matky Boží obklopenou anděli od malíře Jana Jiřího Etgense. Současně s výstavbou kostela byla pro rod zakladatele zřízena krypta, do nynější empírové podoby nákladně upravená na začátku 19.stol. Je zde dosud pohřbeno na 50 členů liechtensteinského rodu, přičemž poslední zde spočinula princezna Marie Benedikta v lednu 1992, která chtěla být pochována po boku svého otce pohřbeného v roce 1938. Je světovým unikátem, že se členové panujícího rodu cizího státu nechávali pohřbívat mimo výsostné území své země, v tomto případě Liechtensteinského knížectví (Fürstentum Liechtenstein).

 

Noc kostelů na Facebooku Kanál Noci kostelů na Youtube