Program Noci kostelů 7. června 2024

Toleranční kostel z roku 1787, věž přistavěna 1909.

Kostel církve českobratrské evangelické

Krajina zdejší od válek husitských až do r. 1620 byla osazena českými bratry. Po bitvě bělohorské r. 1624 byli všichni kněží českobratrští z far vypuzeni. Císařským patentem r. 1627 bylo nařízeno vystěhovati se všem obyvatelům jiného vyznání než katolického. Ti, kdož se nechtěli vystěhovati, přijali na oko víru katolickou, v srdci však zůstali při staré víře i dítky v ní tajně vychovávali. Zakuklení čeští bratři scházeli se k modlitbám ve stržích pod Kačím vrchem. Tolerančním patentem ( císař Josef II. - 1781 ) bylo dovoleno protestanské vyznání helvetské a augsburské. Mnoho tajných českých bratrů přihlásilo se k helvetskému vyznání jakožto nejbližšímu víře českobratrské. R. 1782 byla založena církev event. 1. června 1783 přišel první duchovní Samuel Galambosy z Uher. Modlitebna začala se stavěti 1. května 1786 a posvěcena byla 3. listopadu 1787. Fara byla vystavěna vedle kostela r. 1815. V létě 1909 přistavěna byla ke kostelu věž ve biedermayerovském a opraveny stropy.opravu navrhla a provedla fa J. Blecha z Prahy. Novostavba byla vysvěcena 1. listopadu 1909.

100 let českobratrského kostela v Soběhrdech

( Napsal Fr. Lnhart říd. uč., otištěno ve vlastiv. sbor. Pod Blaníkem XII. )

V neděli dne 23. října 1932 konal sbor církve česko-bratrsko-evangelické v Soběhrdech slavnostní shromáždění ke stému výročí postavení kostela. Kostelík ten je druhý, který byl postaven v Čechách po vydání Tolerančního patentu, postaven byl za faráře Jana Kašpara, protože původní dřevěný kostelíček byl na spadnutí. Soběhrdy mají stejnou husitskou minulost jako město Benešov, které bylo od r.1424 až 1624 husitské. Jednota českobratrská v Soběhrdech vznikla v XVI. století a založila si hned vlastní sbor. Okolí soběhrdské i benešovské má českobratrskou tradici. Třeba jmenovati zvláště Pecínov, kde se scházeli "bratří pecínovští" neboli "Mikulášenci". Jejich zakladatelem byl Mikuláš Vlasenický, sedlák z Pelhřimova. V obvodu soběhrdského sboru je i Divišov, kde žili v dobách, kdy začínala Jednota českobratrská "bratří divišovští".

Sbor v Soběhrdech byl založen brzy po vydání Tolerančního patentu r. 1781. Rodiny, které sbor zakládaly, se přihlásily k vyznání reformovanému ( protestanskému ), protože vyznání českobratrské nebylo dovoleno. Sbor byl založen 17. srpna 1783, modlitebnu začali stavět 1. května 1786. Při sboru postavili také školu, a to 20. Října 1785. Prvním farářem byl Samuel Galambosy, po něm se vystřídalo do r. 1812 sedm farářů maďarského původu. První český kazatel byl Josef Šedivý ( 1812 - 1820 ) Farní budovu postavil r. 1882 farář Šoltész, farář Španiel uzavřel starý hřbitov ( kostelní ) kolem kostela a vystavěl nový hřbitov blízko za obcí, stojí tam dosud. První kostelík - dřevěný - byl vysvěcen 1787, farář Jan Kašpar jej nahradil r. 1823 kamenným, který stojí dodnes. Tento farář píše v pamětní knize sborové dojemně o tom, co všechno za tři léta zkusil, než nový kostelík postaven. Píše : "Právě v ten čas, když nížepodepsaný do církve soběhrdské evangel. reform. za duchovního přišel, totiž dne 4. ledna 1830, právě v ten čas a toho datum církev opouští po třech letech. Že za ty tři leta mnoho příjemného, ale ještě více odporného zkusiti musel, patrně každý zkušený a rozumný jeho Pán nástupník posoudí, když uvidí, a uslyší, že nížepodepsaný církev takřka z gruntu zbořenou, rozptýlenou opět dohromady spojil, oudy církve dle své slabosti vzdělal, chrám Páně docela nový vystavěl, faru obnovil a mnoho nepříjemna odstranil. Začal totiž jako každý moudrý a opatrný stavitel na obojím jak tělesným, tak duchovním stavení s pomocí Boží lásku a silný hrad - doufání v Hospodina dle žalmu 37 - 3 za základ mající. Když do církve přišel, nalezl místo kapitálu deset zlatých w/w dluhů a chrám Páně každým okamžením rozbořením hrozící. Napomínal, prosil ve jménu Božím a sebral za jeden rok od církve oudů 803 f w/w, naklanil sobě milostivě milostivou vrchnost slavně panujícího dědičného Pána panství konopišťského p. Jana knížete z Lobkovic, který všechny materiály krom vápna ke stavení nového chrámu Páně milostivě a velkomyslně darem udělil nejen ale i nížepodepsanému ad personam každoročně 75 f w/w na pivo daroval. K novému chrámu Páně založil se grunt na jméno Sv. sv. Trojice dne 20. března měsíce tisícího osmistého třicátého druhého a téhož roku dne 23. září docela hotový, posvěcený, Bohu odevzdán byl." Když přišel do Soběhrd r. 1905 farář Šebesta, byl kostelík špatný, trámy a stropy byly prohnilé, proto kostelík obnovil a dal k němu přistaviti věž ve slohu biedermayerovském. R. 1910 zazněly o první říjnové neděli na nové věži tři nové zvony, jejich jména byla Hus, Žižka a Chelčický. Za války byl zvon, který měl jméno statečného válečníka českého, zabaven na válečný materiál. Soběhrdský sbor patřil k největším v Čechách, vzdušná čára od západu k východu měřila 60 km a od severu k jihu 50 km. R. 1925 byl zřízen nový sbor v Benešově.

http://www.chopos.cz/article-obec.asp?id=819 Jan Šíma, [email protected]

Dějiny škol - škola evangelická helvétského vyznání č.p. 26

Přáním církve evangelické bylo zřízení vlastní školy. Již v roce 1839 počalo se o ní jednati. Velmi v té věci pracoval Hynek Juren, ev. farář v Soběhrdech. Konečně 22. ledna 1857 byla žádost zásluhou “okresního” Kliera zaslána místodržitelství 19. prosince 1859 zaslalo presbyterium evangel. církve soběhrdské okresnímu úřadu v Benešově protokol, ve kterém se zavazuje, že náklad na školu samo ponese a bude poskytovati plat učiteli. Na základě výnosu místodržitelského z 11. srpna 1860 č. 25.156 vydal krajský úřad v Táboře dne 1. října 1860 č. 8569 prozatímní povolení ku zřízení evangel. školy. Dne 10. října 1860 č. 6824 zaslal okresní úřad v Benešově toto povolení s doložením, chce-li církev míti školu zaručenu, aby poslala potvrzení základní listinu a vystavěla školu. Materiál většinou darovali církve. 28. května 1861 položen byl základní kámen Hynkem Jurenem, ev. farářem. 8. prosince téhožroku byla škola seniorem Josefem Kubšem ze Kšel vysvěcena. Opis základní listiny: 1. Přijímá celá evangel. h. církev Soběhrdská školu v patronát. 2. Zavazuje se školu na vlastní útraty vystavěti a v pořádku držeti. 3. Zavazuje se učitelovi ročně 210 zlatých platiti. 4. Přijímá na sebe dodávání 7 sáhů dříví. 5. Zavazuje se učitelskou vdovu a sirotky podporovati. 6. Za vykonávání těchto závazků ručí jeden úd za všechny a všickni za jednoho. 7. Vyučování náboženství konati bude duchovní správce. Přiškolené osady byly : Bedrč, Žíňany, Žíňánky, Phov, Petroupec, Petroupim, Vranovská Lhota, Čerčany, Mrač, Kuchánov, Mačovice, Dubsko a Lštěň. Vyučování na nové škole počalo 9. prosince 1861. Právo veřejnosti bylo uděleno 23. října 1876 č. 16872 ministrem vyučování a osvěty. Dne 12. října 1881 slavena památka vydání tolerančního patentu císařem Josefem II., který přinesl náboženskou svobodu evangelíkům. V roce 1904 založen byl polévkový ústav, který dlouho netrval. Ročně konána byla slavnost štědrovečerního stromku, kde byla podělována školní mládež. Školu ev. podporoval : Státní podpora pro ev. školy, Školní komitét český, Zemský výbor král. Českého, Gustav Adolfský, spolek v Lipsku a školní komitét ženevský. V škol. roce 1909 – 1910 nastaly úspory v zemských vydáních. Školy soukromé ztratili zemskou subvenci, mezi nimi i zdejší evangelická. Proto rozhodlo církevní zastupitelstvo, že školu bude vydržovati z prostředků církevních. Ty ale nedostačovaly a tak byla škola koncem srpna r. 1911 uzavřena. Školu navštěvovalo někdy až přes 90 dítek. Na školní budově je zasazena malá deska s nápisem “Nechte dítek a nebraňte jim ke mně, neboť takových jest království nebeské.” Matouš 14 – 19 UČITELSTVO UČÍCÍ NA EVANGELICKÉ ŠKOLE František Mojžíš od 9. prosince 1861 – 15. července 1863 Josef Jiskra od 15. července 1863 do 10. března 1872 Josef Tetřev od 10. března 1872 do 12. srpna 1884 Václav Rous od 12. srpna 1884 do 31. července 1904 Rudolf Veselý od 31. července 1904 do 4. srpna 1911 Žáci z ev. školy od šk. r. 1911/12 začali choditi do veřejné školy v obci, do jejíhož školního obvodu patří. Škola přeměněna v obytný dům. Bydleli v něm obchodník Emil Bezouška a J. Pitrof a pí Laubová. Nyní slouží k rekreaci.

převzato: http://www.chopos.cz/article-obec.asp?id=817 Jan Šíma, [email protected]