Prohlídka pozdně barokního kostela od Kiliána Ignáce Dientzenhofera.
Prohlídka kostela a přiléhlého hřbitova s několika zajímavými náhrobky
Návštěva staré kamenné zvonice (výstup na zvonici není bezbariérový!) se dvěma zvony: velkým zvonem Panny Marie (s reliéfem staroboleslavského Palladia) a menším zvonem Evangelistů (tzv. umíráčkem).
Možnost navštívit barokní márnici v rohu hřbitova, pod jejíž podlahou se nachází kostnice.
WWW: http://www.farnostbrandys.cz
GPS: 50°9'55.804"N, 14°41'3.347"E
Bezbariérový přístup.
Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Vít Herynek
Návaznost na dopravu:
Velmi špatné spojení MHD. Autobus 376 z Letňan v 17:20 nebo 18:50. Cesta zpět pouze přes Brandýs nad Labem (poslední 20:15 z návsi). Autem: dálnice R10 z Prahy směr na Mladou Boleslav, sjezd na Brandýs nad Labem, po sjezdu z dálnice odbočit doleva. Na kole: 12 km z Rajské zahrady po cyklostezkách a silnicích s minimálním provozem.
První zmínka o kostele v Zápech pochází z roku 1329. Starý zápský chrám byl zděný, uvnitř vybílený a měl vysokou kamennou věž, na jižní straně pak zvonici, která se zachovala dodnes. Presbyteř byla klenutá, loď měla strop tabulový, oltáře byly tři. Roku 1750 byl chrám do základů přestavěn dle plánů Kiliana Ignáce Dientzenhofera v ozdobném baroku.
Loď kostela je 30 metrů dlouhá a 19 metrů široká. Kostel má v přední části lodě kryptu. Nad hlavním vchodem, který se nyní nepoužívá, je socha sv. Jakuba. Hlavní oltář je vyzdoben obrazem Stětí sv. Jakuba od Filipa Leutnera z roku 1769. Levý boční oltář je zasvěcen Andělu Strážci, pravý Janu Nepomuckému. Vedle vchodu býval umístěn vzácný, na dřevě malovaný epitaf Mikuláše Bryknara z Brukštejna pocházející z roku 1590. Nyní je zapůjčen a vystavován na brandýském zámku a v kostele jej nahradila zmenšená fotografie. Vlevo od hlavního oltáře je barokní kazatelna, na které jsou reliéfy znázorňující výjevy ze života sv. Jakuba Staršího, úplně vpravo pak cestu ostatků světce z Palestiny do Santiaga de Compostela.
Samostatná kamenná zvonice mívala tři zvony, zachovaly se dva. Velký zvon Panny Marie nese reliéf staroboleslavského Palladia a pochází pravděpodobně z konce 18. století. Menší, starší (ze 14. století?) zvon Evangelistů je tzv. umíráček.
Kostel je obehnán barokní ohradní zdí s hřbitovní branou. V rohu hřbitova stojí barokní márnice s kostnicí.