Putovní výstava mapuje události, které pouti předcházely, situaci církevních organizací v 80. letech, významné osobnosti skryté církve a následně samotný průběh shromáždění a jeho důsledky. Výstavu zapůjčil Ústav pro studium totalitních režimů.
Program probíhá na místě mimo kostel – Přejít na mapu
WWW: http://www.budisov.farnost.cz , http:// https://www.mestysbudisov.cz/organizace/dulezite-odkazy/budisovska-farnost/
GPS: 49°16'13.08"N, 16°0'2.52"E
Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Blanka Trnková
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Gotharda pochází již ze 12. století (zachovala se dvě románská okna v jižním zdivu). Podle tradice byl snad založen třebíčskými benediktýny, jejichž poslední opat zde údajně zemřel a byl v kostele pochován (je to ale jen pověst). Ze 13. století pochází gotická sakristie a ve 14. století byla celá loď místo původního plochého stropu goticky zaklenuta (na půdě kostela jsou zachovány gotické oblouky stropu a oken) a nad původní románskou apsidou vznikl gotický presbytář. V roce 1414 majitelé panství Budiš s Kateřinou přistavěli kapli sv. Gotharda. Ta se však nedochovala. Poslední gotickou úpravou byla jižní loď, původně s gotickou klenbou, dnes se štukovou úpravou stropu vytvořenou za hrabat Paarů. Po zřícení stropu následkem požárů byla loď začátkem 18. století barokně zaklenuta. Renesanční věž pochází z roku 1722. Na nárožích ochozu jsou umístěny sochy z lasturového vápence v biskupských a opatských mitrách, zobrazující buď neznámé světce, nebo sv. Gotharda. Na věži se ve větru otáčí měděná a pozlacená korouhev s patrony kostela (z jedné strany výjev Nanebevzetí Panny Marie a z druhé strany sv. Gothard s andílky). Výška korouhve činí 4,2 m, šířka 2,5 m a váží 440 kg a je uvedena v České knize rekordů jako největší v České republice. Na věž byla za Paarů původně umístěna železná korouhev asi podle vzoru Girardilla ve španělské Seville, roku 1982 byla nahrazena měděnou vyhotovenou pasířem Anderlem z Rájce. Po poškození orkánem byla opravena, pozlacena a roku 2011 opět vyzvednuta na věž. Uvnitř věže jsou tři zvony, z nichž největší byl ulit za pánů z Noskova zvonařem Matějem v roce 1524 a váží 1,3 tuny. Na výzdobě kostela se podílel vídeňský malíř A. J. Prenner, jehož podpis z roku 1729 se zachoval na západní stěně v boční lodi. K výzdobě kostela patří i obrazy sv. Jana Nepomuckého a sv. Barbory, cínová křtitelnice z roku 1672, dřevěné plastiky od Giovanni Giulianiho a oltář se sochou sv. Gotharda. V boční lodi je každoročně vystaven budišovský betlém. U kostela stojí kamenné kříže (kenotafy) rodů majitelů panství – Paarů, Barrattů-Dragono a Pötting-Persingů. Nejznámější z nich je v Budišově narozený Emanuel hrabě Pötting-Persing, papežský prelát a zakladatel církevního školství v Olomouci. Okolo kostela se rozkládá hřbitov, obehnaný jedinečnou ohradní zdí s kovovou zdobenou bránou se sochami andělů na pilířích.