Program Noci kostelů 7. června 2024

Kostel prošel během staletí mnohými úpravami, jeho původní podoba je z roku 1352.

Podle pověsti bylo místo pro kostel vybráno tak, že zakladatelé bodli bílého koně do slabin a nechali ho běžet. Na místě jeho skonu položili základy kostelní lodě a kůň je prý pohřben pod osmibokým sloupem uprostřed kostela.

V průběhu let se podoba kostela měnila, původní vchod byl z jihu, dnešní vchod byl vybourán v roce 1714 a ten původní byl zazděn. Kolem kostela již také nestojí hřbitov, který byl v roce 1840 přesunut za vesnici a původní hřbitov dnes připomíná jen pár náhrobků na severní zdi kostela. Kostelní věž nahradila starou dřevěnou zvonici v roce 1859 a od té doby je dominantou kostela.

Vedle kostela stojí barokní fara. Ořešská fara stála na tomto místě od nepaměti, první písemné zmínky pochází ze 14 století, kdy byl vedle fary vystavěn kostel Stětí sv.Jana Křtitele. Kromě tohoto kostela patřily a patří k ořešské faře ještě kostely v Krtni a Řeporyjích.  

Informace o faře máme také z obecní kroniky, kde se píše o opravě v roce 1682. Chodili sem sloužit mši františkáni z Nového Města pražského a později farář z Tachlovic. Tou dobou se také začaly na faře zapisovat do matriky křty, svatby i pohřby.

Dnešní podoba fary je z roku 1761, kdy nahradila předešlé stavení, tehdy již neobyvatelné.

Mezi lety 1895—1897 a 1909—1919 tu jako farář působil kněz a spisovatel Jindřich Šimon Baar, kterému na zdi fary byla roku 1938 odhalena pamětní deska.