Program Noci kostelů 7. června 2024

Kapitulní chrám sv. apoštolů Petra a Pavla na Vyšehradě ve své nynější podobě je trojlodní pseudobazilika s kaplemi při bočních lodích, hloubkovým, trojboce uzavřeným kněžištěm se sakristií a kaplí na bočních stranách. Po stranách průčelí stojí dvojice věží. Fasády kostela mají náročnou novogotickou úpravu. Bohatě je upraveno zejména průčelí s portály a věže.

Kapitulní vyšehradská bazilika byla založena knížetem Vratislavem II. v roce 1070, r. 1129 byla rozšířena. Při opravách po požáru r. 1249 zanikla asi z větší části románská podstata stavby a byla nahrazena gotickým trojlodím - zbytky tehdejší úpravy se zachovaly v podkroví bočních lodí. V r. 1295 byla postavena předsíň, patrně v západní části, jejíž zbytky byly roku 1888 zbořeny. Roku 1369 v rámci úprav Vyšehradu Karlem IV. byla raně gotická stavby pozměněna - patrně byly přistavěny boční kaple. Roku 1495 po opravách byla bazilika znovu vysvěcena. V r. 1575 Oldřich Avostalis a Mistr Benedikt provádějí klenutí - patrně v hlavní lodi. K barokním úpravám baziliky dochází v letech 1708-1711, později v období 1723-1730. Na úpravách, které se týkaly nového zaklenutí a úpravy průčelí, se zpočátku podílel F. K. Kaňka. Kolem roku 1740 byla zbudována tzv. "Šancovská kaple". V období od roku 1885-1903 byla bazilika ve třech etapách regotizována - bylo prodlouženo presbyterium, zřízena sakristie a depozitář, regotizována barokní hlavní loď, která byla znovu zaklenuta. Stavba byla prováděna podle plánů architekta Josefa Mockera a Františka Mikše. V poslední etapě stavby bylo představeno nové dvouvěžové průčelí.

Výmalba presbytáře a Šancovské kaple pochází od vídeňského malíře Karla Jobsta. Hlavní a postranní lodě vyzdobil malbami Karel Jobst a postranní lodě prof. František Urban s manželkou Marií.

V letech 1988-94 byl interiér chrámu nákladně zrestaurován. V roce 2003 povýšil papež Jan Pavel II. vyšehradský kapitulní chrám na papežskou "baziliku minor".