Pravidelná bohoslužba Bohoslužba z prvního pátku v měsíci
Externí WWW odkaz: webové stránky farnosti Praha 4 - Podolí
WWW: http://www.farnostbranik.cz , http:// https://farnost-podoli.webnode.cz
Adresa kostela: Pod Vyšehradem
GPS: 50°3'35.888"N, 14°25'14.789"E
Bezbariérový přístup.
Kontaktní osoba pro Noc kostelů: P. Jan Pata
Návaznost na dopravu:
tram. 2, 3, 17, 21 zastávka Podolská vodárna.
bus 134 zastávka Podolská vodárna.
Kostel sv. Michaela Archanděla je zmiňován už v roce 1222 jako majetek Vyšehradské kapituly. Fara v Podolí je zmiňována např. k r. 1357, 1380 a 1410, patrocinium sv. Michaela je dosvědčeno k r. 1372. Kostel je pravděpodobně románského původu, dochoval se jako v jádře raně gotický jednolodní kostel z doby kolem r. 1275 a byl přestavěn asi ve 2. pol. 14. stol., a dále znovu v letech 1485-86, kolem r. 1696 a nakonec celkově novorománsky upraven r. 1887 podle projektu Matyáše Krcha. Od roku 1856 podolský kostel je farním kostelem se samostatnou duchovní správou pro Podolí a Dvorce a do roku 1907 byl také farním kostelem pro Braník.
Při kostele stoji památná zvonice z 16 století, jakých v Čechách je velmi málo. Hranolová, snad pozdně gotická, zvonice s dřevěným patrem z doby krátce po r. 1551, novorománsky upravená r. 1887. V ní visí historický zvon, ulitý v roce 1482 neznámým zvonařem; minuskulový nápis na čepci, sevřený linkami, oznamuje, že byl ulit ke cti Matky Boží a Všech svatých. (Zvon je zpřístupněn při komentovaných prohlídkách.) . K němu byly pořízeny v roce 1993 dva nové zvony "Michael" a " Jan Nepomucký" z dílny L. Tomáškové-Dytrychové z Brodka u Přerova.
Na východní straně lodi kostela se dochoval strmý gotický štít z lomového kamene, který bude o noci kostelů zpřistupněn při komentovaných prohlídkách. Kamenné zdivo štítu vykazuje stopy ožehnutí požárem, na který upomínají i zbytky ohořelých střešních latí a dubových kolíků. V patě štítu je nízký obdélný průchod do podkroví presbytáře, vsazeným do širší niky. Průchod i nika jsou překryté na východní straně původním, ohořelým prkenným překladem, dendrochronologicky datovaným na přelom let 1273/74 (výjimečně zpřístupněno při komentovaných prohlídkách o noci kostelů). Nad průchodem je zevně zaslepené štěrbinové okénko, raně gotické lodi, s dovnitř mírně rozevřenou špaletou, původně završené prkenným překladem, z něhož se dochovaly jen ohořelé zbytky. Na vnější straně štítu je lichoběžníkové pole středověké omítky se zbytky vápenných nátěrů a fragmenty nástěnných maleb (výjimečně zpřístupněno při komentovaných prohlídkách o noci kostelů). Do let 1484 a 1485 je dendrochronologicky datováno mýcení borových a jedlových kmenů ke stavbě nového, dosud dochovaného krovu nad lodí kostela, který byl pořízen po požáru staršího krovu (prohlídka krovu bude součástí komentované prohlídky). Trámy hambalkového krovu jsou vytesány ze stromů pokácených v zimním období 1559/60. Sanktusní věžička na hřebeni střechy lodi, je na západním sloupku datována původním tesařským nápisem 15.10.1696 (v rámci komentované prohlídky zpřístupněno).
Hlavní oltář je barokový, prostý, svatostánek a střed oltáře je novějšího původu. Nad oltářem je menší obraz znázorňující archanděla Michaela v boji z padlým andělem. Oratoř barokní, dřevěná, z 18.století - v presbyteriu na severní straně, se čtyřmi půlkruhem ukončenými zasklenými okny a s předsunutou poprsnicí, z jemně řezaných kuželek. Spodní římsa je nesena čtyřmi dřevěnými konzolami. Kruchta barokní, dřevěná, z 18.století, bíle lakovaná, podepřená dvěma renesančními sloupy. Bohatě profilovaná římsa, slabě prohnutá z boků. Nad nízkým středem nízký štítový náběh s volutami. Zábradlí ze čtyřbokých kuželek. Křtitelnice mramorová, barokní z 18.století, ze sliveneckého mramoru; na profilované noze mísa s jemně řezanými sluncovitými píšťalami. Výška 98 cm, průměr mísy 64 cm. U jižního vchodu je barokní, trojlaločná kropenka ze sliveneckého mramoru, jejíž zadní stěna je vyvinuta do voluty. Pseudorenesanční, přízední kropenka z bělošedého mramoru na vysoké noze, vlevo od hlavního vchodu. Na plášti nádrže píšťalový motiv, na dříku, který se vzhůru zužuje, tupé kanelury, na spodním konci palmetový motiv. Pod dříkem patka, vytvořená z pěti stran osmibokého hranolu, nahoře odstupněného a profilovaného. Dole sign.: G.CIANI. Giovanni Ciani, nar. 1847 v Lestanu v Itálii. V Praze vystavoval v r. 1897.
Kolem kostela byl starý hřbitov, na kterém se pohřbívalo již od středověku (jak prokázaly sondy z r. 1972 při jižní straně presbytáře kostela). Některé dochované náhrobní desky, ze hřbitova, který byl u kostela od roku 1683 až do roku 1885, jsou vsazeny do zdi okolo kostela.
Na jižním tympanonu kostela zůstala zachována novorománská malba s postavami Krista mezi dvěma apoštoly na cestě do Emauz od Jana Jaroše. Západní průčelí kostela má vstup zvýrazněný portálem s půlkruhovým tympanonem, do něhož byla dodatečně osazena mozaika se sv. archandělem Michaelem od Jana Jaroše (značeno: J. JAROŠ).