Program Noci kostelů 7. června 2024

   Kostel sv. Linharta byl vybudován kolem poloviny 14. století, poprvé připomínaný je k roku 1378. Po požáru v roce 1783 byl kostel barokně upraven, loď rozšířena a opatřena věží. Z původního gotického kostela je zachována sakristie s křížovou žebrovou klenbou, zdivo presbytáře a části lodi. Poslední obnova proběhla v roce 1911. Po druhé světové válce byl kostel opuštěn a následně vyrabován. V roce 1994 byl kostel prohlášen za kulturní památku. V roce 1998 začali nadšenci z řad místních chalupářů a usedlíků, s podporou bývalých německých obyvatel Údrče, a za finanční podpory četných dárců, obce, kraje a církve, se záchranou zchátralého objektu. Během doby se nákladem kolem 5 milionů podařilo obnovit vstupní dveře, zrestaurovat věžní hodiny a zvon, vyměnit poškozená okna, opravit krovy a vyměnit ktytinu, obnovit fasády a vyčistit přilehlý hřbitov.
   Léta opuštěný kostel současně ožil příležitostnými akcemi, obnoveny byly tradiční listopadové poutě k poctě patrona kostela, sv. Linharta.

   V jádru gotický, pozdně barokně upravený kostel s trojboce uzavřeným presbytářem, krytý valbovou střechou s polygonální sanktusovou věžičkou s cibulovou bání nad presbytářem. Ze západního průčelí vystupuje hranolová věž, krytá stanovou střechou. K severní stěně presbytáře je připojena sakristie. Stěny kostela jsou členěny polokruhově zakončenými okny se zprohýbanými nadokenními římsami. Vstupní portál ve věži kostela je obdélný, nad ním je v ose umístěná nika.
Presbytář kostela s úseky říms na stěnách je sklenut plackou, loď je plochostropá, sakristie je sklenuta křížovou žebrovou klenbou na konzolách a předsíň v přízemí věže je sklenuta plackou.
Vnitřní zařízení kostela je barokní. Sloupový portálový oltář z 2. poloviny 18. století s obrazem sv. Linharta a sochami andělů a andílků. Boční oltář Panny Marie z 2. poloviny 18. století se sochami sv. Jáchyma a sv. Anny a novodobou sochou Panny Marie ve výklenku. Sloupový portálový boční oltář Umučení Páně z 2. poloviny 18. století s obrazem Kalvárie. Kamenná polokruhová křtitelnice patrně z původního kostela. Lidová polychromovaná socha sv. Anny Samétřetí. V kostele je umístěno několik renesančních epitafů okolních šlechticů. V jižní stěně presbytáře je umístěn kamenným renesanční figurální epitaf Jana a Jiříka Ratibořských ze Chcebuze z roku 1533, v závěrové stěně figurální reliéfní renesanční epitaf Jáchyma ze Schreiberdorfu z roku 1529, v severní stěně presbytáře renesanční figurální epitaf z doby kolem roku 1530 a v podlaze lodi renesanční náhrobník s letopočtem 1620.