Historie kostela
Někdy kolem roku 1250 vzniká v město Svitavy. Spolu s ním také dominantní stavba – kostel. Muž, který dal základ městu i kostelu, byl olomoucký biskup Bruno ze Schauenburka. Na území Svitav tou dobou působili také litomyšlští premonstráti, kteří tu založili vesnici a kostel sv. Jiljí v blízkosti dnešního hřbitova.
Při kostele sídlila téměř sto let biskupská kapitula (kněží z okruhu litomyšlského biskupa) uprchlá z Litomyšle. 4. září 1781 byl kostel těžce poničen největším požárem v historii města, při němž se probořily klenby, shořelo téměř veškeré zařízení, dokonce se roztavily i zvony. A tak byl kostel v letech 1783 – 1795 přestavěn do dnešní pozdně barokní podoby litomyšlským stavitelem Matějem Rosou. V říjnu 1796 byl slavnostně vysvěcen olomouckým světícím biskupem Aloisem Josefem hrabětem Kolowratem a zároveň se stal kostelem farním (hlavním). Současnou podobu kostel získal při generální rekonstrukci v letech 1993-4.
Podoba kostela
Původní kostel byla zřejmě jednolodní gotická stavba se dvěma postranními kaplemi, které jsou dodnes na původním místě. Přístavba na severní straně s gotickým opěrným sloupem je rovněž starobylá, přízemí sloužilo původně jako kaple, dnes je tu tzv. nová sakristie. Po požáru v roce 1781 došlo ke změnám: hlavní loď byla prodloužena, vystavěna vstupní část s kůrem pro varhany a první patro přístavby na jižní straně kněžiště.
Věž existovala prokazatelně v 18. st., v roce 1865 byla zvýšena a opatřena hodinami. Nové tři zvony a umíráček byly rekvírovány pro válečné účely, Svitavům se vrátil jediný zvon z kostela sv. Jiljí a je dnes na věži tohoto kostela.
Kontakt na kněze:
P.Václav Dolák -
[email protected]
