českobratrské a evangelické stopy na Dačicku, připomenutí 600. výročí Jana Žižky
Externí WWW odkaz: málo známé dějiny
Adresa kostela: Palackého nám. 58
GPS: 49°4'44.125"N, 15°26'11.581"E
Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Richard David
Dačice byly v 16. století sídlem druhého nejvýznamnějšího sboru Jednoty bratrské na jihozápadní Moravě (vedle Třebíče). Vrchnost (Krajířové z Krajku) byla v té době Bratřím příznivě nakloněna, někteří byli i členy Jednoty bratrské a umožnila jim postupně získat místo pro hřbitov, dále dům, známý jako Bratrský sbor, později zahradu a pole. A konečně získávají tzv. dům škrchovský za farním kostelem, později zvaný pikartská fara. Hřbitov byl pohřebištěm bratrské a evangelické šlechty z okolí a sloužil až do třicetileté války. Pak byl nepoužíván až do doby velkého moru r.1680. Oběti moru byly pochovány na bývalém bratrském hřbitově, kde byla koncem 17. století postavena i kaple sv.Rocha a sv.Šebestiána a hřbitova se pak začalo používat jako městského. Většina starých bratrských náhrobků byla později vestavěna do západní zdi hřbitova. Potomci dačických Bratří se stáhli dále do hor, kde se spolu s ostatními tajnými evangelíky shromažďovali např. v komorách obytných stavení (jako v Šachu čp.6) nebo i v bývalém společném (tzv. majestátním - dle Majestátu císaře Rudolfa z roku 1609) evangelickém kostelíku sv. Ducha mezi Radlicemi a Šachem. Po Tolerančním patentu vytvořili v roce 1782 zbylí evangelíci včetně potomků dačického sboru Jednoty bratrské toleranční sbor ve Velké Lhotě u Dačic.
Dnešní sbor ČCE v Telči, včetně kazatelské stanice v Dačicích, byl zpočátku součástí velkolhoteckého sboru. Kruh staletého putování se opět uzavřel.
© 2024, Noc kostelů