07.06.2024
NOC KOSTELŮ

Program Noci kostelů 7. června 2024

Povídání o zdejším kostele a zajímavostech přednese p. Miroslav Hykyš

Informace o kostele

GPS: 50°18'53.0442000000005"N, 15°22'18.5970000000001"E

Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Jaroslava Anýžová

KOSTEL SV. VÁCLAVA

Unikátní stavbou je dřevěný filiální kostel sv. Václava z roku 1689, stojící na jižním okraji obce na mírné terénní vyvýšenině obklopený hřbitovem, se samostatně stojící zvonicí v témže areálu. Tato jedinečná památka patří mezi 9 dřevěných kostelů v celé oblasti východních Čech převážně ze 17. století dochovaných do dnešní doby. Konstrukčně se jedná o roubené kostely, některé z nich jsou omítnuté do kožichu. Dřevěné kostely byly často chápány jako provizorium, proto byly pro svou zchátralost od 18. století, ale především v 19. století, bourány a nahrazovány zděnými stavbami. Na stavbě těchto roubených kostelů se podíleli místní tesaři, jejichž jména zůstávají neznámá. V Kozojedech jde tedy o jedinečnou stavbu, která dokládá východisko lidové stavební tradice raného baroka jak v konstrukci, tak architektonických prvcích.

Kostel sv. Václava je v Kozojedech připomínán jako farní již roku 1368, k jeho farnosti náležely obce Češov a Volanice. Za husitských válek byl kostel pobořen a fara zpustošena. Zachoval se zřejmě jen podlouhlý polygonální, trojboce uzavřený presbytář. Po roce 1508 byl kostel obnoven už jen jako filiální Václavem Stránovským, jehož náhrobník s datací 1587 je dodnes v kostele umístěn pod kůrem. Nově byl kostel vystavěn na místě původní stavby roku 1689 a téhož roku vysvěcen. První opravy prodělal již v roce 1718, v této době byla také pořízena část vnitřního vybavení kostela. Další větší oprava proběhla v roce 1803, kdy byly z vnější strany roubené stěny opatřeny rákosovými rohožemi a omítnuty do kožichu jako ochrana dřeva před vnějšími vlivy.

Nejpůsobivějšími prvky interiéru jsou bezesporu hlavní oltář a kazatelna z roku 1722, ačkoliv jejich původní podobu zásadně pozměnil zásah zlodějů v 90. letech min. století, podobně jako vzhled dalšího inventáře. Mnohé prozradí dobové fotografie ze sbírky RMaG v Jičíně zachycující interiér kostela i jednotlivé kusy inventáře v různých letech (1912, 1941, 1948). Architektura hlavního oltáře včetně soch světců je přisuzována neznámému sochaři z okruhu Braunovy dílny. Původně měl být oltář určen pro jiný kostel, byl tedy přizpůsoben. Součástí této monumentální architektury bylo devět soch, sedm světců (českých zemských patronů) a dva andělé. Dnes je několik z nich uloženo v depozitáři, další byly odcizeny. Postavy andělů adorovaly obraz v nástavci oltáře s námětem Navštívení Panny Marie. Obraz byl nahrazen nápisem Sv. Václave oroduj za nás. Námětem hlavního oltářního obrazu je sv. Václav mezi anděly.

Noc kostelů na Facebooku Kanál Noci kostelů na Youtube