Program Noci kostelů 7. června 2024

Sedlec je poprvé připomínán r. 973 se vznikem pražského biskupství. Jeho obnovená zakládací listina se zachovala v opise v listině od císaře Jindřicha III. z r. 1086, která se zmiňuje i o župě sedlecké. Už tehdy se uvádí Sedlec jako děkanství s kostelem asi z r. 900. Že Sedlec byl sídlem župy v 10. až 12. stol. dokazují četné listiny, hovořící o „provincia sedlcensis“. V r. 980 byl Sedlec povýšen na arciděkanství. Pod Přemyslem Otakarem I. r. 1212 se uvádí, že Provincie Sedlec byla zase v českém držení. Král Václav I. v r. 1240 předal sedleckou církevní oblast řádu křižovniků s červenou hvězdou. Původní kostel se nezachoval. Kde stával nám není známo. Kolem r. 1290 byl postaven kostel druhý, zděný, který stával v místech nynějšího kostela. Z doby gotické je pozůstatek lomené klenby v sakristii. Je jediným stavebním zbytkem tzv. druhého gotického kostela.  V r. 1677 byla ke starému kostelu přistavěna postranní kaple. Byl zbořen a v r. 1738 (potvrzené smlouvou z 2.4.1738) na jeho místě postavena stavba nová, poutní barokní kostel, zbudovaný stavitelem Janem Schmidem z Útviny. Stavba byla dokončena asi v r. 1747 (přesné datum není známo a dokončovací práce probíhaly ještě několik let poté). Je známa i částka, kolik celá stavba stála: 12 384 zl., 52 kr. Kostel byl vysvěcen sv. Anně Samotřetí, Udivují jeho veliké rozměry, když je známo, že v r. 1750 žilo v Sedleci pouze 250 lidí. Účelem stavitele a stavebníka bylo vytvořit rozměrný poutní chrám, jenž by pojal všechna procesí, která na sv. Annu do Sedlece přicházela.

Uměleckou perlou je dřevěná socha sv. Anny Samotřetí vysoká 1,8 m. Představuje sv. matku Annu jako počestnou ženu staršího věku, která nese na levé ruce Ježíška, na pravé Marii rovněž v dětském věku. Kde a kterým umělcem byla zhotovena, o tom chybí jakákoli zpráva. Vznikla pravděpodobně v II. pol 15. stol., Stala se sochou milostnou, k níž putovaly dary věřících v takovém množství, že pražská konsistoř prohlásila dekretem 20. 4. 1694 kostel poutním.