WWW: http://www.ccshostravazabreh.cz
Adresa kostela: U Hrůbků
GPS: 49°48'23.655"N, 18°14'17.785"E
Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Šárka Juřinová
Návaznost na dopravu:
bus č. 48, 57, zastávka Závoří, tramvaj č. 2, 7, zastávka Horymírova
Záhy po založení samostatné obce Církve československé v Zábřehu nad Odrou v roce 1921 se začaly objevovat úvahy o zřízení vlastního sboru. Vzhledem k náročnosti úkolu a hospodářským těžkostem se sbor podařilo vybudovat až dvanáct let po založení náboženské obce. Dne 4. září 1932 byl na malém návrší naproti katolickému kostelu slavnostně položen základní kámen zábřežského Husova sboru. Farníci pomohli při výkopu základů, dopravě materiálu a dalších pomocných pracích, aby se snížily stavební náklady, které činily 400 000 Kč. Realizaci měl na starosti stavitel Novotný. Slavnostní dokončení a předání věřícím se uskutečnilo 4. června 1933 za účasti biskupa Ferdinanda Stibora a zdejšího faráře Otakara Struže. V časopise Palcát se tehdy psalo, že vznikla „…stavba imponující, stavba moderního a vkusného slohu...“ Civilnost této funkcionalistické stavby podtrhuje uplatnění cihelného zdiva v hlavním průčelí, ortogonálního výrazového rejstříku nebo nautických kruhových okének. V hranolové zvonici jsou umístěny tři zvony, darované sem generálním ředitelem Vítkovických železáren Oskarem Federerem. Interiéru dominuje loď s kazetovým stropem, na kterou navazuje mělká pravoúhlá apsida, zdůrazněná pravoúhlým vítězným obloukem. V apsidě je umístěn stůl Páně a na stěně za ním pověšen krucifix. Postavu Krista vyřezal podle Ukřižovaného od sochaře Josefa V. Myslbeka horník a člen církve František Koupán. Strop lodi člení kazetování. Boční stěny zdobí v lodi nástěnné konturové kresby zobrazující Jana Husa a Jana Amose Komenského od akademického malíře Jana Obšila. Součástí je i pamětní deska s prstí z bojišť první světové války. Věnovala ji Čs. obec legionářská. U severní vnější zdi sboru je umístěno kolumbárium a umový háj. Sbor představuje první větší realizaci pražských architektů Josefa Kittricha a Josefa Hrubého. J. Kittrich dokončil studium na Českém vysokém učení technickém v Praze roku 1926 a po určitou dobu působil na technice jako asistent profesora Antonína Engla. J. Hrubý dokončil na téže škole studium v roce 1931. J. Kittrich a J. Hrubý spolupracovali až do roku 1946 ve společném ateliéru. Jejich nejznámějším dílem je funkcionalistický obchodní dům Bílá labuť v Praze, otevřený v roce 1939. Zábřežský sbor, pro nějž stůl Páně s liturgickou soupravou navrhl architekt Emil Rabenstein, náleží se sborem v Ostravě – Svinově do skupiny funkcionalistických sakrálních staveb celostátního významu.