Program Noci kostelů 7. června 2024

V úterý 29. března 2016 byla v prostorách Šternberského paláce slavnostně otevřena kaple Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. A od konce května 2023 má své dva kaplany.

Autorem projektu je významný český architekt Josef Pleskot. Koncept byl konzultován s představiteli katolické církve, zástupci Ekumenické rady církví i se členy židovské obce. Kaple tak vychází ze židovsko-křesťanských kořenů naší společnosti a evropské civilizace a je otevřena věřícím různých vyznání.

Slavnostního otevření kaple se zúčastnili tehdejší místopředsedové Poslanecké sněmovny Jan Bartošek a Petr Gazdík, pražský arcibiskup Dominik kardinál Duka, vrchní zemský rabín Karol Efraim Sidon či předseda Ekumenické rady církví Daniel Fajfr.

V průběhu slavnostního obřadu v kapli byl do mezuzy ve vchodu umístěn svitek s biblickými citáty, na stůl byla uložena Bible kralická a židovský překlad Starého zákona. Na závěr vrchní zemský rabín Karol Efraim Sidon, předseda Ekumenické rady církví Daniel Fajfr a pražský arcibiskup Dominik kardinál Duka zapálili tři svíčky s textem áronského požehnání.

Kaple nebo duchovní místa k modlitbě jsou v celé řadě světových parlamentů, např. v britské Dolní sněmovně, německém Spolkovém sněmu, polském Sejmu, izraelském Knesetu, atd.

Základem kaple je kruhový stůl, který shromažďuje účastníky bohoslužebných setkání. Tento kruh je však na jedné straně nedokončený, rozlomený. Narušení, které zpřítomňuje mimo jiné nedokonalost a neúplnost každého lidského společenství, každé lidské rodiny, symbolicky zaceluje korpus ukřižovaného Krista na bílé stéle. Dvě velká okna vyplněná ornamentálním vzorem na prvními deseti písmeny, která jsou zároveň číslicemi hebrejské abecedy, odkazují na desky Desatera.

Do klenby kaple nad stolem je nově vepsán rovnostranný trojúhelník z bílého kovu, který pomyslně otevírá celý prostor ve směru vertikály procházející středem stolu do nekonečna. Trojúhelník slouží také jako odrazová plocha nepřímého osvětlení prostoru z trojice světel zabudovaných do stolní desky. Různé režimy osvětlení celé kaple umožňují měnit její atmosféru podle typu duchovního setkání.

Důležitý je samotný nový vstup do kaple. Je ztvárněn jako výrazný - světelný koridor, kterým každý návštěvník musí projít, vyznačuje práh mezi prostorem profánním a prostorem určeným k duchovnímu setkání. Do stěny vstupního koridoru je vložena malá židovská mezuza, která obsahuje svitek s dvěma biblickými citáty (Dt 6, 4-9 a Dt 11, 13-21).

Ikonografický a symbolický koncept kaple byl odsouhlasen na základě konzultací jak s představiteli katolické církve, zástupci Ekumenické rady církví, tak i s členy Židovské obce. Kaple tak dle přání zadavatele jasně zpřítomňuje židovsko-křesťanské kořeny naší společnosti a západní evropské civilizace. Je otevřena věřícím různých vyznání.

Proto ani korpus Krista nebyl vybrán náhodně, ale je významným dílem našich předků. Vytvořil ho přední barokní sochař Ignác František Platzer (1717 - 1787) a do Sněmovny byl laskavě zapůjčen Národní galerií.