V rámci tohoto koncertu se rozezní varhany kostela sv. Anežky České. Zahraje další z našich varhaníků, devatenáctiletý Filip Koběrský.
Filip Koběrský (varhany)
Hra na varhany je mým velkým koníčkem. Začal jsem jako samouk v deseti letech, kdy jsem si doma v obýváku hrál různé duchovní písně a zkoušel jsem k nim vymýšlet doprovody, ke kterým jsem se snažil připojit i pedál (jelikož máme doma propojený klavír s pedálnicí, tedy takové mini varhany). Celá moje hudební cesta však začala již v šesti letech hrou na klavír v nynější ZUŠ Vadima Petrova na Spořilově, kde se učím u pí Libuše Navrátilové dodnes (nyní ukončuji 4. ročník II. cyklu). Zároveň studuji na Arcibiskupském gymnáziu v septimě. Zde se naskytla příležitost chodit na hodiny varhan, které již od sekundy navštěvuji a kde mě učí p. Adam Němec. V dnešní době pravidelně doprovázím bohoslužby ve své domovské farnosti v kostele sv. Anežky České, kde zároveň ministruji. Také pravidelně hraji ve farnosti v Hostivaři, v komunitním centru Matky Terezy na Hájích a v kostele sv. Vojtěcha na Novém Městě. Doprovázím také pravidelné mše svaté na Arcibiskupském gymnáziu, které se někdy konají u sv. Ignáce či u sv. Ludmily. Příležitostně si rád zahraji v Ostravě, u sv. Voršily nebo v jiných pražských farnostech.
WWW: http://farnost-sporilov.cz/
Adresa kostela: Roztylské nám. 2500
GPS: 50°2'38.536"N, 14°28'44.719"E
Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Klára Konvalinová
Návaznost na dopravu:
metro C - stanice Roztyly (dál cca 10 min. pěšky)
bus 138 - zastávka Roztylské náměstí (přímo před kostelem)
bus 118, 170 a 905 - zastávka Severozápadní
bus 135, 136, 170, 213 - zastávka Lešanská (dál cca 5 min pěšky)
Historie kostela
Antonín Podlaha, světící biskup pražský, kdysi utrousil, že by se na pražských předměstích mělo vystavět tolik kostelů, kolik bylo hvězd v koruně Bohorodičky, stojící na staro městském mariánském sloupu, strženém 3. listopadu 1918. Toho se chytil terciář a ministr pošt a telegrafů František Nosek, který k tomuto účelu, spolu s velmistrem řádu křížovníků s červenou hvězdou Josefem Vlasákem, založil spolek "Dílo blahoslavené Anežky Přemyslovny". Spolek se soustředil na sběr finanč
ních prostředků, pomocí kterých by bylo možno záměr realizovat. K výsledkům snahy "Díla" tak dnes mimo jiných patří také kostel sv. Anežky Přemyslovny na Spořilově.
Z předložených návrhů byl vybrán funkcionalistický projekt třílodního chrámu, jehož autorem byla projekční kancelář Stanislav Režný. Návrh kostela je dílo ruského architekta emigranta Nikolaje Paškovského, který v Režného kanceláři tehdy pracoval.
Dne 28.10.1934 posvětil arcibiskup Kašpar základní kámen s datem 1934, který je dnes zazděn na levé stěně chrámové. Kostel byl vysvěcen 27. října 1935.
K úprav
ám kostela došlo v šedesátých letech minulého století po změně liturgie podle II. vatikánského koncilu. K těmto úpravám přizval tehdejší farář P. Cyril Kadlec architekta Mariana Farku, jehož návrh nejlépe odpovídal novým požadavkům. Starý oltář byl odstraněn, socha sv. Anežky z oltáře přenesena na konzolu na stěně meziokenního pilíře, dále byla odstraněna kazatelna a nově vydlážděn prostor kněžiště. Zvláštní pozornosti si pak zaslouží řešení kříže v ose kostela.
Popis kostela a mobiliář
Kostel je neorientovaný, střední loď je vysoká 9 m, boční lodě 5,60 m. Kostel je dlouhý 29,0 m a široký 18,2 m. Věž včetně kříže je vysoká přesně 28,0 m nad úrovní přízemí. Z ochozů věže (12,3 m nad úrovní přízemí) je výhled na celý Spořilov. Hodiny pocházejí od pražské firmy Heinz. V suterénu kostela je malý divadelní sál pro 100 osob v hledišti, katolická knihovna a klubovna skautů. Západní loď ze severní strany ukončuje křestní kaple s obrazem Madony, sv. Františka a apoštola Jana Evangelisty. Kostel ukončuje třiapůlmetrový kříž, ukotvený čtveřicí železobetonových trámů.
Varhany věnovali františkáni. Dřevěná socha sv. Anežky (1936) a mramorové kropenky (andělíček na kropence jsou od sochařky Karly Vobišové-Žákové. Dřevěné reliéfy na bočních oltářích pocházejí od Josefa Vítka (?). Kříž z lipového dřeva nad kropenkou, jesličky a soška Vzkříšení jsou dílem lidového řezbáře Jiříkovského z Kladna (jinak majitele kolotoče). Obraz v pozadí betléma maloval ostravský malíř Ferdiš Duša. Křížová cesta je od jáhna Karla Stádníka.
Zdroj: http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/praha/sporilov/kostel.htm
© 2024, Noc kostelů