Program Noci kostelů 7. června 2024

Původní starý kostel sv. Mikuláše stával na kopci na hřbitově. Jeho pozůstatek – presbytář (kněžiště) – slouží dodnes jako hřbitovní kaple. Chrámová loď starého kostela se nacházela v prostoru od zmíněné kaple směrem k okraji hřbitova u brány nad novým schodištěm. Starobylý kostel neměl věž, ale jen dřevěnou zvonici po straně chrámové lodi. Zvonice byla osazena několika zvony, nejstarší z nich, sv. Mikuláš, byl ulit roku 1538. Po staletí odolával starý kostel času a nepřízni počasí. Jeho stav se neustále zhoršoval, jeho zdivo bylo na mnoha místech silně narušeno natolik, že již po roce 1700 bylo uvažováno o stavbě kostela nového. Pro ten účel bylo šetřeno stavební dříví ve farním lese a soustřeďovány další potřeby. Nejprve ale byla krátce před rokem 1765 vystavěna nová fara a duchovní správa přenesena přímo do Dolní Dobrouče (do té doby byla zajišťována farou v Čermné). Po roce 1800 přikázal tehdejší majitel lanškrounského panství pan Jan Lichtenštejn svým stavebním odborníkům vypracovat plány na výstavbu nového kostela a zároveň zajistil finanční krytí velké části této investice. Osadníci Dobrouče začali v průběhu 20tých let po roce 1800 lámat kámen v dolní části obce při hranicích Kunčic a těžit stavební dříví ve farním lese, ale i v lesích dárců. Rolníci s potahy sváželi pak stavebniny do prostoru u nové fary. Jelikož bylo nad síly a možnosti osadníků dopravit tak obrovské množství stavebnin na kopec ke hřbitovu kde měl stát nový kostel, bylo posléze vybráno nové staveniště na farním pozemku při silnici u fary, ve středu obce. Bažinatý pozemek byl nejprve zpevněn piloty a stavba slavnostně zahájena 12. května 1828 přenesením původního zasvěcení sv.Mikuláši ze starého kostela na základní kámen nového kostela. Obětavou prací místních farníků stavba rychle mohutněla a po třech letech byla dokončena. Kostel ve slohu empírovém má věž vysokou 36 metrů, osazenou několika zvony, z nichž nejstarší je zmíněný zvon sv. Mikuláš z r. 1538. Kostel byl slavnostně vysvěcen 16. října 1831. Hlavní oltář je z r. 1837 a obraz sv. Mikuláše nad ním byl namalován bratry Vorličkovými z Jablonného nad Orlicí. Místní řezbář Dominik Skalický přestavěl hlavní oltář v r. 1864 a zhotovil jeskyni u oltáře Panny Marie jejíž socha byla dovezena z Paříže. Křišťálový lustr pochází z císařské korunovace v Budíně. Obrazy křížové cesty namaloval Jan Umlauf z Kyšperka. Obraz Panny Marie z Čenstochové přinesený poutníky dobroučskými před více než 200 lety z Polska, spolu s dalšími obrazy věnovanými majiteli panství a místními farníky jsou z bezpečnostních důvodů uskladněny v depozitáři. Kostel byl postupně opravován a vybaven teplovzdušným topením, novými varhanami a dalšími náležitostmi. Hlavní vchod byl oddělen od lodi kostela ozdobnou mříží, což umožňuje návštěvy kostela sv. Mikuláše v kteroukoliv denní dobu.