V rámci oslavy hudebních výročí vám na těchto místech v blízkosti kostela sv. Mikuláše v uvedeném čase zahrají mladí hudebníci z naší farnosti vybrané skladby. Kromě plnění úkolů do hry vám tedy zprostředkují také hudební zážitek…
1) před vchodem do tělocvičny
2) hřbitovní kaple
3) farní zahrada
Program probíhá na místě mimo kostel – Přejít na mapu
WWW: http://www.farnostdobrouc.cz/
GPS: 49°59'33.44"N, 16°29'53.30"E
Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Radka Blajdová
Návaznost na dopravu:
Kostel je ve středu obce na hlavní cestě mezi Dolní a Horní Dobroučí. Pokud jedete od Petrovic, na křižovatce před obecním úřadem zabočíte doleva. Parkování je možné jak před kostelem, tak i před obcí, aj. Autobusová zastávka: Dolní Dobrouč, Na Rychtě, asi 5 minut chůze. Vlaková zastávka:asi 3 km směrem Letohrad, 30 minut chůze.
Původní starý kostel sv. Mikuláše stával na kopci na hřbitově. Jeho pozůstatek – presbytář (kněžiště) – slouží dodnes jako hřbitovní kaple. Chrámová loď starého kostela se nacházela v prostoru od zmíněné kaple směrem k okraji hřbitova u brány nad novým schodištěm. Starobylý kostel neměl věž, ale jen dřevěnou zvonici po straně chrámové lodi. Zvonice byla osazena několika zvony, nejstarší z nich, sv. Mikuláš, byl ulit roku 1538. Po staletí odolával starý kostel času a nepřízni počasí. Jeho stav se neustále zhoršoval, jeho zdivo bylo na mnoha místech silně narušeno natolik, že již po roce 1700 bylo uvažováno o stavbě kostela nového. Pro ten účel bylo šetřeno stavební dříví ve farním lese a soustřeďovány další potřeby. Nejprve ale byla krátce před rokem 1765 vystavěna nová fara a duchovní správa přenesena přímo do Dolní Dobrouče (do té doby byla zajišťována farou v Čermné). Po roce 1800 přikázal tehdejší majitel lanškrounského panství pan Jan Lichtenštejn svým stavebním odborníkům vypracovat plány na výstavbu nového kostela a zároveň zajistil finanční krytí velké části této investice. Osadníci Dobrouče začali v průběhu 20tých let po roce 1800 lámat kámen v dolní části obce při hranicích Kunčic a těžit stavební dříví ve farním lese, ale i v lesích dárců. Rolníci s potahy sváželi pak stavebniny do prostoru u nové fary. Jelikož bylo nad síly a možnosti osadníků dopravit tak obrovské množství stavebnin na kopec ke hřbitovu kde měl stát nový kostel, bylo posléze vybráno nové staveniště na farním pozemku při silnici u fary, ve středu obce. Bažinatý pozemek byl nejprve zpevněn piloty a stavba slavnostně zahájena 12. května 1828 přenesením původního zasvěcení sv.Mikuláši ze starého kostela na základní kámen nového kostela. Obětavou prací místních farníků stavba rychle mohutněla a po třech letech byla dokončena. Kostel ve slohu empírovém má věž vysokou 36 metrů, osazenou několika zvony, z nichž nejstarší je zmíněný zvon sv. Mikuláš z r. 1538. Kostel byl slavnostně vysvěcen 16. října 1831. Hlavní oltář je z r. 1837 a obraz sv. Mikuláše nad ním byl namalován bratry Vorličkovými z Jablonného nad Orlicí. Místní řezbář Dominik Skalický přestavěl hlavní oltář v r. 1864 a zhotovil jeskyni u oltáře Panny Marie jejíž socha byla dovezena z Paříže. Křišťálový lustr pochází z císařské korunovace v Budíně. Obrazy křížové cesty namaloval Jan Umlauf z Kyšperka. Obraz Panny Marie z Čenstochové přinesený poutníky dobroučskými před více než 200 lety z Polska, spolu s dalšími obrazy věnovanými majiteli panství a místními farníky jsou z bezpečnostních důvodů uskladněny v depozitáři. Kostel byl postupně opravován a vybaven teplovzdušným topením, novými varhanami a dalšími náležitostmi. Hlavní vchod byl oddělen od lodi kostela ozdobnou mříží, což umožňuje návštěvy kostela sv. Mikuláše v kteroukoliv denní dobu.