Tvrzení, že si ve Stachách postavili z důvodu malé kapacity nový větší farní kostel, tak trochu pokulhává. S rozměry 50 x 16 metrů jde totiž o stavbu přímo monumentální a zvláštností jednolodní pozdně empírové stavby z let 1842 - 1849 je například i opačná orientace oltáře. Stašský farní kostel má trojboce uzavřený uvnitř půlkruhový presbytář, věž v ose umístěnou za presbytářem a boční výklenky v místech příčné lodi. Zaklenut je pak plackami na pásech.
Hlavní oltář je velice jednoduchý a vystrčen mírně do prostoru, takže jej lze pohodlně obejít. Obraz znázorňující Navštívení Panny Marie má na zadní straně nápis, který prozrazuje, že jej kostelu věnovali manželé Voldříchovi, (po chalupě Hauských) z Jirkalova. Oltář má po straně dva sloupy, nad nimi pak sochy Spasitele a dvou andělů. V presbyteriu je na straně epištolní oltář Svaté Rodiny a naproti na straně evangelní pak oltář se sochou Bolestné Panny Marie, která je uložena v prosklené skříni. Spolu s ní oltář zdobí dvojice andělů. Čtvrtý oltář se čtyřmi sloupy se nachází v lodi na téže straně a je zasvěcen Panně Marii Růžencové. Vedle hlavního mariánského obrazu jsou na něm umístěny ještě obrazy sv. Dominika, sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava a sochy dvou andělů. Po levé straně presbytáře se vchází do sakristie a odtud na věž, v pravé straně se pak vcházelo do místnosti s Božím hrobem. Poté zde byla vybudována kaple, která je nyní vzhledem k napadení dřevomorkou v rekonstrukci. Zařízení kostela je z doby stavby a vcelku není zvláště historicky cenné, nikoli však nezajímavé. Podle jedné informace z archívu postavil varhany sušický Jan Fišpera, nicméně z jiných zdrojů vyplývá, že jsou dílem pražského varhanáře Karla Vocelky (1813 - 1876), který je zhotovil v roce 1852, a Fišpera je o několik let později pouze opravoval.
