Program Noci kostelů 7. června 2024

První církevní stavbu v Polance, kapli sv. Michaela archanděla na polaneckém zámku,  zřídila Konstancie Kornicová z Poruby vlastnící Polanku v letech 1599-1614. Dovídáme se o tom z listiny Jana Kryštofa Vaneckého z Jemničky ze dne 12. července 1663, ve které prohlašuje, že  ji rozšířil na způsob kostelíka. Při této kapli vzniklo dle buly papeže Benedikta XIII. z 23. června 1729 Bratrstvo  sv. Michaela archanděla, první spolek v Polance vůbec. U strouhy před mlýnem na Dolní Polance stála od roku 1747 socha  sv. Jana Nepomuckého. Kaplička zasvěcená  sv. Janu Nepomuckému byla postavena roku 1829 na pozemku Antonína Neuwirtha  v Horní Polance . Jejím zakladatelem byl bravantický důchodní Maxmilián Lukovský. K jejímu vysvěcení došlo  v roce 1833. Na místě této zubem času zchátralé kapličky byla postavena v letech 1861-1862 obecní kaple Blahoslavené Panny Marie, vysvěcená v roce 1867.

Na křižovatce dnešních ulic Hraničky a Anny Letenské vybudovala  obec Horní a Dolní Polanka kříž z pískovce, datovaný k roku 1853.  Před budovou tehdejší školy (dnes ÚMOb) dal  zbudovat  v roce 1877 Karel Neuwirth  kříž pro obec. Na obecním hřbitově u Frankovy kaple dali v roce 1895 zbudovat mramorový kříž manželé Pavel a Terezie Breierovi. U hlavní cesty na hranici mezi Polankou a Klimkovicemi stál od roku 1896 mramorový kříž postavený manžely Fešárkovými. Majitelé mlýna na Dolní Polance manželé Schmidtovi dali na svůj náklad v roce 1900 vztyčit mramorový kříž na prostranství před hlavním vchodem do kostela sv. Anny. Na ulici 1. května se nacháela kaplička sv. Vendelína, patrona pastýřů a sedláků.

Obec Polanka byla po několik staletí bez vlastního farního kostela. Rozlehlost obce způsobovala, že její obyvatelé, docházející do farního kostela v Klimkovicích, toužili po vlastní farní správě. První zpráva o tom, že se obec  obrátila s žádostí o zřízení farní správy  na majitele panství Jana Václava Mönnicha , se datuje k 21. prosinci 1784. S obdobnou žádostí se obec Polanka obrátila 15. října 1868 na Marii kněžnu z Blücher-Wahlstattu. Za zřízení farní správy v obci se u majitelky polaneckého panství Marie kněžny z Blücher-Wahlstattu, přimlouval klimkovický kooperátor Josef Droběna. Na jeho popud byl v roce 1872 založen "Spolek stavební kostela v Polance". Na jeho výstavbu odkázala Mariina sestra Karolina, hraběnka z Berolingen, obnos 40.000 zlatých, které byly uloženy u arcibiskupské konzistoře v Olomouci do doby, než se začne se  stavbou kostela. Jedním ze zastánců výstavby kostela v Polance byl rolník Josef Franek .Nakoupil za 700 zlatých stavební kámen a chtěl stavět kostel na pozemku Josefa Michalčíka vedle tehdejší školy. Ostatní občané jej však nepodporovali, a proto odvezl kamení na svou parcelu v Dolní Polance. Na ní dal postavit tzv. Frankovu kapli, dokončenou v roce 1879.

Po úmrtí klimkovického faráře Valentina Blažeje požádali  zástupci obce  olomouckého arcibiskupa Bedřicha kardinála z Fürstenberga o samostatnou duchovní správu. Jeho rozhodnutím z 15. července 1889 byla duchovní správa pro Polanku povolena.

Po bohoslužbě v zámecké kapli sv. Michaela archanděla byl 26. července 1892 položen a děkanem P. Arnoštem Skurským, farářem z Bravantic, vysvěcen základní kámen kostela  sv. Anny. Při kopání základů se objevil tekoucí písek, takže se musely vbíjet dlouhé dubové piloty, které šly jako "do těsta". Pro zpevnění stavby se postavila na její jižní straně pevná kvádrová zeď. Kostel se dostavěl 26. září 1893, kdy klimkovický farář P. Eustach Glabazňa posvětil věžní kříž a tento byl umístěn na věž.

V pět hodin ráno dne 4. října 1893 se zřítila s velkým hukotem chrámová věž. Po jejím zřícení hodlal kníže Blücher postavit u kostela pouze malou zvonici, avšak C. k. zemské vlády slezská zrozhodla o postavení nové věže, nižší než původní, na vlastní náklady stavitelů.  V reakci na tyto události  prohlásil kníže Blücher chrám za svůj soukromý majetek. Kostel byl obehnán dřevěným plotem a přístup veřejnosti k němu byl zakázán. Kolem kostela dal vysadit stromky, věžní hodiny byly zastaveny a zvony umlkly.Tento stav trval až do roku 1898, kdy byl kníže ochoten zrušit ohradu a kostel zpřístupnit za 30.000 zl. , které mu měly být zaplaceny z nadace hraběnky Karoliny.. Po zaplacení této částky se 1. prosince 1898 konečně opět rozezněly zvony.

Povolení k vysvěceni kostela vydal olomoucký arcibiskup Theodor Kohn  dne 6. prosince 1899.Kostel slavnostně  benediktoval  22. dubna 1900 P. Arnošt Skurský, farář v Bravanticích

 Dominující  na kostele byla věž, kterou je možno vidět z dalekého okolí. Její zdivo provedené v cementové maltě dosahuje výšky 22 metrů a je shora ukončeno čtyřmi stěnovými pyramidami a čtyřmi pětistrannými vížkami, mezi nimiž vystupuje střecha s osmihrannou základnou. Na vrcholu střechy se nachází věžní makovice a na ní kovaný železný kříž dosahující svým vrcholem výšky 22 metrů nad zdivem. Na věž navazuje hlavní loď kostela 30 metrů dlouhá a 9 metrů široká a z ní vystupující dvě boční lodě 9 metrů dlouhé a 5,2 metru široké. Hlavní loď pokračuje presbytářem 7,1 metru dlouhým a 6 metrů širokým. V presbytáři se nachází hlavní oltář, zasvěcený sv. Anně, postavený v gotickém slohu. Spodní část má zděnou, podium se stupni a oltářní stůl z dubového dřeva. Vrchní část oltáře je zhotovena z měkkého dřeva napuštěného a fládrovaného na mramor.Na oltáří je umístěn  velký obraz sv. Anny ve pozlaceném rámu.

Významným architektonickým prvkem kostela jsou malovaná mozaiková a figurální okna. Působivou součástí výzdoby kostela jsou  plastické kolorované obrazy křížové cesty.

Kostel je od roku 1998 kulturní památkou.