Návštěvníci se mohou podívat do míst, odkud se zpívá. Pro děti budou připraveny dílničky, pro dospělé kvíz.
WWW: https://farnostbrezovanadsvitavou.webnode.cz/
GPS: 49°38'47.490"N, 16°31'1.553"E
Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Pavla Cupalová
Původní románský kostel z 13. století byl obdélníkového půdorysu. Nyní po barokních přestavbách má půdorys ve tvaru kříže, jehož podélná osa směřuje od západu k východu.
Roku 1353 zřídil tehdejší majitel Koutného mlýna Jindřich Kelhard nadaci, která byla pro březovský "horní" kostel. Tato tzv. Kelhardova nadace byla r. 1655 spojena na biskupském mlýně s kostelní nadací smlouvou mezi zemským panstvím a březovskou městskou radou (nadační listina byla zhotovena teprve r. 1807).
Březovský měšťan a další majitel Koutného mlýna Jíří Kamenohorský nechal ke kostelu přistavět jižní, tehdy ještě od kostela oddělenou kapli s vlastním vchodem a nařídil, aby se zde vždy na den Nejsvětější Trojice sloužila zpívaná mše a na den sv. Jindřicha zádušní mše - to dosvědčili purkmistr a rada města Březové listinou 16. 5. 1640.
V r. 1721 byla přistavěna severní kaple s kryptou. V r. 1725 byla provedena celková barokní přestavba kostela a přistavěna nová věž a přesbytář.
Z tohoto roku pocházejí také sochy apoštolů Petra a Pavla (zřejmě z dílny Pacáků) po starnách hlavního oltáře.
Na počátku 90. let objeven zazděný vchod do již zbořené márnice, dvě románská jednoduchá okénka ve stěnách lodi a okna z doby první barokní úpravy v 17. stol. Ve zdi presbytáře je mřížka z někdejšího sanktuária ze 14. stol. s původním zámkem.
Od dávné minulosti ke kostelu přiléhal hřbitov. Císař Josef II. dvorním dekretem z 23. 8. 1781 (definitivně 1784) nařídil, že veškeré hřbitovy nacházející se uvnitř obce musí být zrušeny a přemístěny co nejdále od obce. Také v Březové byl v následujícím období hřbitov přemístěn na stávající místo.
Věže kostela jsou dvě, velká a menší nad sakristií, na níž byly velké zvony o váze 18 centýřů z r. 1558, 10 centýřů z r. 1710, 5 centýřů z r. 1446 a 4 menší zvony. První z těchto zvonů z r. 1558 byl po II. svět. válce nalezen v Hamburgu P. Jiřím Poštulkou, místním farářem a slavně byl znovuposvěcen v 15. 6. 1947.