Úvodní slovo k výstavě autora kreseb Jiřího Štekla
Jiří Štekl, ročník 1955, celoživotní profesí výpravčí vlaků, milovník cyklistiky, hor a rozhleden.
Za svůj život objel a zmapoval 495 našich kamenných, cihlových, betonových, železných a dřevěných rozhleden. Na ty v okolí Plzně dojel vždy na svém horském nebo silničním kole. Mezi ty nejvzdálenější, které zvládnul z domova na otočku, patřil například krušnohorský Olověný vrch u Kraslic nebo šumavský Libín nad Prachaticemi. Vždy se jednalo o poctivých tři sta kilometrů. Na ty vzdálenější používá osvědčenou metodu vlak-kolo. Nejnáročnější cestou na jeden den byl výlet na rozhlednu Hraniční vrch v Městě Albrechticích na samých hranicích s Polskem ve Slezsku, kdy vlakem zdolal nekonečných 1056 km, aby pak dojel na 3200 metrů vzdálenou rozhlednu!
Po zmapování všech našich rozhleden se pustil do objevování hradních a zámeckých věží a v poslední době i do městských a radničních věží. Vždy se jednalo o 120 objektů napříč celou republikou.
Vydal celkem 7 knížek s rozhlednovou tematikou Rozhlednovým rájem a jednu Vyhlídkami králů o hradech a zámcích. V současné době je ve fázi tiskové přípravy další pokračování knihy o rozhlednách a zároveň i knížka Vyhlídkami konšelů o městských a radničních věžích.
Kromě zmíněných knih vydal také několik nástěnných a stolních kalendářů, dvě sady pohlednic a mariášové karty s obrázky rozhleden. Rovněž absolvoval několik přednášek o rozhlednách s promítáním vlastních fotografií a také vernisáže vlastnoručních kreseb rozhleden a vyhlídkových věží.
WWW: http://www.farnoststaryplzenec.cz/
Adresa kostela: Třebízského náměstí
GPS: 49°42'10.937"N, 13°28'9.537"E
Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Josef Švéda
Návaznost na dopravu:
Plzeňská MHD - č. 51, vlakové i autobusové spojení, ze zastávky "K Plzenci" (trolejbus číslo 13) je to k nám cca 5 km pěšky :-))
Kostel Narození Panny Marie stojí ve Starém Plzenci na Malé Straně a je kostelem farním. Byl založený pravděpodobně svatým Vojtěchem. Když se sv.Vojtěch v roce 992 vracel z Říma zpět do Čech, přišel do jednoho města, kde jej kníže Boleslav II. očekával a viděl zde v neděli rušný trh. Velmi se zarmoutil a řekl těm, kdo jej provázeli s výčitkou: "Hle, pěkný váš slib! Váš kající lid ani odpočinkem od práce nesvětí tento den sváteční". Tato slova sv.Vojtěcha zapsal ve své kronice kronikář Bruno z Qverfurtu. Kronikář Pulkava pak dál píše, že zde - v plzeňské provincii zanechal řeholníky "benediktíny", které sebou přivedl a postavil jim zde kostel Panny Marie. Ve 12. století stál na místě tohoto kostela románský kostel. V roce 1351 byl přestavěn do gotické podoby. Z této doby jsou na stěnách presbytáře (kněžiště) vzácné fresky evangelia v obrazech, v klenbě andělé s hudebními nástroji a starozákonní proroci, králové a evangelisté. V roce 1554 byla loď kostela zaklenuta renesanční křížovou klenbou bez žeber. Z této doby je i dvojitá kruchta, na které jsou nově opravené barokní varhany. Hlavní oltář je ranně barokní z roku 1695. Na oltáři je obraz Narození Panny Marie a sochy sv.Václavy, sv. Vojtěcha, sv.Ludmily a sv.Barbory. Na vrcholku je socha sv.archanděla Michalea, jak potírá ďábla. V boční lodi jsou na zdi kamenné náhrobky Kokořovců, věž je gotická z doby přestavby kostela a sloužila jako obytná. Poslední patro věže se zvonicí, ve které jsou umístěny tři zvony, je dostavěno později. U kostela se nachází renesanční fara a bývalý hřbitov, na kterém stojí otevřená barokní kaple z roku 1695.
© 2025, Noc kostelů