Program Noci kostelů 29. května 2026

V říjnu 1781 podepsal císař Josef II. „Toleranční patent“. Po stošedesátiletém pobělohorském pronásledování bylo tak evangelíkům dovoleno přiznat se buď k reformovanému, nebo luterskému vyznání. V Klášteře původně stával cisterciánský klášter, založen snad okolo r. 1149, první ověřená zmínka je až z roku 1272, r. 1420 byl zničen orebitskými husity.

     Během roku 1782 se v opočenské kanceláři přihlásilo 319 rodin, s jedním tisícem sto čtyřiceti osmi osobami, do „církve Beránkovy“, což stačilo k založení samostatného evangelického sboru (nutno bylo minimálně 100 rodin nebo pět set duší). Z dějin víme, že byli protestanti zatím pouze živlem trpěným, což jim vlastně nakonec spíše prospělo. Překonávání odporu je učinilo houževnatými v každodenním životě i nakonec v budování nového sboru. Organizace církve vlastně od Bílé hory neexistovala. Tradice domácí české církve předbělohorské byla zapomenuta a nyní byly povoleny pouze dvě vyznání, českým srdcím naprosto cizí – vyznání augšpurské a švýcarské (helvetské). Klášter a okolí se rozhodly pro vyznání helvetské.

     Hned v roce 1782 byl tedy založen evangelický sbor reformovaného vyznání v Klášteře nad Dědinou – za den vzniku klášterského sboru považujeme den 27. září 1782.   První kazatel přišel z Uher již 1. dubna 1783, jmenoval se Matěj Bača (někde také psáno Matouš či Máté Bacsa). K bohoslužbám se scházeli nejdříve na statku, v létě ve stodolách anebo v sadu. V r. 1785 dostal sbor pozemek pro chrám a hřbitov darem od Václava Větvičky, Klášter č. p. 6. V úterý po velikonočních svátcích byly položeny základní kameny a během půl roku byl kostel se šindelovou střechou svépomocí postaven. 16. října 1785 byla slavnost posvěcení chrámu za přítomnosti jedenácti duchovních. Rok nato byla zřízena evangelická škola, výuka probíhala v prostorách výminku br. Větvičky, vlastní budova školy je z roku 1791, v roce 1787 byla postavena fara.

     Klášterský sbor patřil k nejrozsáhlejším sborům v Čechách. Sahal od Broumova po Choceň a od Hradce Králové k Prusku. V r. 1871 se oddělila kazatelská stanice v Třebechovicích a roku 1885 i kazatelská stanice Hronov. Do té doby vycházeli evangelíci pěšky až z tak dalekých míst na cestu ke Klášteru: vyšli v sobotu večer a v neděli ráno se už u kostela spojovaly nitky poutníků, směřující ke společné oslavě Božího jména, s obrovskou touhou slyšet Boží slovo. Po roce 1945 se kaz. stanice v Rychnově n. Kn. připojila ke sboru v Kostelci n.Orl. a kaz. stanice Opočno ke sboru bohuslavickému.

     Kostel v Klášteře doznal od svého postavení řadu změn. V roce 1855 bylo povoleno dostavět věž: náklad na stavbu věže uhradili členové sboru dobrovolnými příspěvky. Podstatně také přispěl pán na Opočně, František Colloredo-Mansfeld, když dodal ze svého lesa dříví na stavbu věže a pokrytí kostela. Obětavost klášterských se projevovala i v tom, že byli ochotni platit si od počátku své kazatele.

     V našem sboru se vystřídala řada duchovních. Ti první přicházeli z Uher, další byli již školení čeští kazatelé. Za zmínku stojí osoba Jana Veselého, který působil v Klášteře v letech 1843-1889. Byl hlavou zemské církve, od císaře dostal rytířský řád železné koruny III. třídy za zásluhy o církev, školu a veřejnost. Lze připomenout také Oskara Opočenského, který pečoval o sbor v letech 1889-1928. Věnoval se dětem a mládeži, neúnavně intervenoval na úřadech, aby směl vyučovat náboženství na školách. Stal se členem okresní školní rady. Za jeho působení r. 1894 byla postavena síň pro konfirmandy a sbor se dočkal svých prvních varhan: 1. prosince 1900 se poprvé na ranních bohoslužbách rozezněly tóny varhan a shromáždění zpívalo z nových zpěvníků. Toho roku byly také poprvé zavěšeny na věž kostela tři nové zvony. V obou světových válkách byly použity pro válečné účely, dnes je na věži zvon jeden.

     Bohumír Opočenský, syn Oskara, působil jako duchovní sboru v letech 1928-1957, také se svou manželkou Růženou Opočenskou. V r. 1958 přišel do sboru Jan Šimsa, v r. 1963 jej vystřídal Jiří Kabíček a v r. 1981 nastoupil Jaroslav Kučera a v r. 1992 Michal Plzák. V letech 1998-2009 ve sboru působil Ruben Kužel, 2010-2013 Jonatan Hudec a 2014-2016 Emílie Ouzká. Od roku 2018 je farářem sboru Jan Lavický.