https://goout.net/cs/simansky-and-niesner/pzosleg/
Info o Šimanský & Niesner
Dvojice kytaristů Jakub Šimanský a Tomáš Niesner ve své tvorbě vychází z žánru zvaného americký primitivismus, který již od 70. let „pilovali“ kytaroví hráči jako John Fahey, Leo Kottke, Robbie Basho či Sandy Bull.
Americký primitivismus vycházel z bluegrassové tradice amerického jihu, ale netradiční přístup k lazení, rytmice a mantrickému repetitivismu nalezl v duchovní hudbě asijského původu. Hudba indického guru a hráče na sitar Raviho Shankara se stala soundtrackem k sebepoznávání skrz psychedelické drogy pro řadu mladých američanů, pro řadu mladých muzikantů se pak stala významným inspiračním zdrojem. O pět dekád později je odkaz amerického primitivismu stále živý a Šimanský s Niesnerem patří do řady jeho následovníků. V našem prostředí ho obohacují o český country folkový romantismus.
Niesner se Šimanským společně vyrostli v hlučné přerovské kapele UNNA, která podobně jako jejich aktuální tvorba, sršela nadšeneckým přístupem a čerpala jak z devadesátkového noise rocku, tak soudobého alternativního metalu. Svůj kultovní status kapela završila vydáním rozlučkové desky a sérií důrazných finálních koncertů. Zatímco Niesner se kytary držel už v UNNA, Šimanský v kapele odklepával rytmus a hru na kytaru si osvojoval v dobách existenčního tápání, kdy prakticky žil v místnosti své přerovské zkušebny. Tam neúnavně, občas i 10 hodin denně cvičil a piloval svou hru po vzoru Johna Faheyho.
Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat a Šimanského první deska, kazeta Face to Face to Against American Primitivism in Eastern Europe vol. I vzbudila ohlas na české i zahraniční scéně. Na té domácí ke všemu umocněné výraznými a neúnavnými koncerty. Po desítkách trubadůrských výjezdech po všech koutech republiky si k sobě Šimanský přivolal bývalého partnera z UNNA Niesnera a společně začali připravovat materiál napsaný pro dvě kytary. Po jejich prvním koncertu, který proběhl v přítmí odsvěceného vernéřovického Soulkostela v létě 2018 se dvojice odebrala do domácího studia Davida Zemana (z kapely Kalle), kde nahrála osm skladeb na debutové album Tance neznámé.
Žánry: Folk, Experimentální
Externí WWW odkaz: https://goout.net/cs/simansky-and-niesner/pzosleg/
WWW: http://www.prosec.evangnet.cz
Adresa kostela: č. p. 120
GPS: 49°48'13"N, 16°6'44"E
Bezbariérový přístup.
Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Tomáš Jun
Současná stavba stojí na místě prosté modlitebny z roku 1784. Kostel pochází z let 1832-1838. Autorem návrhu byl mistr zednický Josef Štěpánek, podrobný plán pochází od neznámého chrudimského inženýra. Kostel byl postaven v době platnosti tzv. tolerančních předpisů, které omezovaly umístění i podobu evangelických kostelů a modliteben (např. odlehlé, nenápadné místo, bez věží, bez zvonů, bez vchodu do ulice). Vzácný je též jeho empírový styl.
Empírový styl navazuje na geometricky jednoduchou architekturu starých Řeků a Římanů. Jednolodní prostor kostela v Proseči je členěn pískovcovými sloupy s dórskými hlavicemi (mají jednoduchou zdobnost), typický je i trojúhelníkový štít, průčelí.
Stavba začala r. 1834 pod vedením zednického mistra Štěpánka. Zdi jsou postaveny z kamení získaného zdarma z polních zahrad, z hrobek, bylo nutné jej upravovat. Cihly na klenbu kostela byly páleny v Záboří a v Proseči, střecha byla pokryta šindelem. Dovoz materiálu byl též zdarma. Členové sboru odpracovali téměř 1300 dobrovolnických dní, zpočátku stavby dokonce museli držet hlídky.
8. července 1838 ji posvětil superintendant české reformované církve Matěj Kubeš ze Kšel u Čáslavi a senior Karel Nagy z Dvakačovic.
Na vnitřní vybavení nezbyl dostatek finančních prostředků. Proto jsou např. dřevěné lavice různě zdobené dřevořezbou i jinak provedené. Každá rodina si lavici zhotovila sama nebo zaplatila za místo.
R. 1862 byly instalovány nové varhany od firmy Josefa Andrejse z Neznášova. Další úpravy kúru proběhly až r. 1933 (položení podlahy za varhanami a na obou kruchtách).
SOUČASNÁ PODOBA INTERIÉRU KOSTELA (1964-1965)
Za působení faráře Jana Blahoslava Horkého (1957-1968) se sbor rozhodl k úpravám interiéru kostela, které navrhl Jiří Zejfart (nar. 1928), farář, grafik, malíř a návrhář církevních interiérů.
Změnila se nejen výmalba kostela - bylo vymalováno teplejšími odstíny, nové biblické nápisy na stropě, došlo i k dalším úpravám: byl odstraněn bílý nátěr pískovcových sloupů, instalován jednoduchý stůl Páně a kazatelna z lakovaného dřeva, průčelí je zdobeno dřevořezy. Typické výjevy ze čtyř evangelií na návrh J. Zejfarta vytvořil místní umělecký řezbář Ladislav Rejent.
Za zmínku stojí také nové osvětlení. Tvar svítidel navrhl významný český sklářský výtvarník Alois Metelák (1897–1980), rodák z blízkých Martinic, autor památníku českých bratří na Růžovém paloučku aj.
Fotografie kostela: http://prosecan.rajce.idnes.cz/Nas_kostel/
© 2026, Noc kostelů