Program Noci kostelů 29. května 2026

Výstava Bratr strom

Během Noci kostelů bude k vidění výstava Lenky Falušiové, Miloše Šejna a Jaroslava Anděla

• Peruc-Telce, kostel sv. Mikuláše a Anny
• 19:00 – 21:00 hodin
• Moje noc

BRATR STROM

Podnět k výstavě Bratr Strom v kostele sv. Mikuláše a sv. Anny v Telcích dala Lenka Falušiová, která zde loni představila své práce s Milošem Šejnem na výstavě Místa snivců. Letos Lenka vyjádřila přání vystavovat se mnou a s Milošem, neboť všichni tři sdílíme zájem o téma stromu. Zdá se, že výstava se koná na správném místě. Pořadatelé výstavy, jmenovitě Anna Ježková a Luděk Šára a jejich spolek Krajina domov komunita, totiž pečují nejen o telecký kostel, ale také o stromy kolem Telců. Bratr Strom má také historického předchůdce ve výstavě Strom, kterou jsem připravil s Antonínem Dufkem pro Kabinet fotografie J. Funka brněnského Domu umění v roce 1978. Vedle prací klasiků české fotografie Josefa Sudka, Jaromíra Funka a Eugena Wiškovského obsahovala fotografické dokumentace akcí Petra Štembery, Petera Bartoše, Petera Thurzy, Dezidera Tótha, Jana Steklíka, Vladimíra Ambroze, Miroslava Halase, Ivana Kafky a jedné mé akce nebo konceptuálně pojaté práce Jiřího Valocha a Dalibora Chatrného. V úvodním textu k výstavě jsem se odvolával na francouzského filosofa Gastona Bachelarda a jeho myšlenku souvislosti současných a nejstarších básnických obrazů stromu. Ta neztratila nic ze své aktuálnosti, a proto si dovoluji uvést výstavu Bratr Strom prvními odstavci svého 48 let starého textu. Jaroslav Anděl

Tam v stromech divnou mocí je kouzlo zakleto... — Joseph von Eichendorff

Strom se stal v nedávné době jedním z předmětů ochrany životního prostředí. Ukázalo se, že je třeba uchovávat i osamocené stromy ve volné krajině a v bezprostředním okolí člověka. Prostředí, v němž člověk žil desítky tisíc let, tvořila převážně rostlinná vegetace. Náhlá nepřítomnost či nedostatek stromů by podle některých názorů mohly mít negativní vliv na lidskou psychiku. Strom, jak ukazují některé práce na výstavě, však není jen předmětem ekologického zájmu, ale může být i jeho symbolem, může se stát ztělesněním hodnot životního prostředí. Tato skutečnost má své hlubší důvody. Strom patří k nejstarším motivům ve výtvarném umění i v literatuře, jeho obraz prochází celými kulturními dějinami lidstva. Strom je odedávna jedním z hlavních témat lidské imaginace. Francouzský filosof Gaston Bachelard, známý především jako teoretik přírodních věd, již ve 40. letech přesvědčivě ukázal, jak velkou hodnotu má strom pro lidskou imaginaci. Zabýval se obrazem stromu v literatuře a upozornil na souvislost mezi současnými a nejstaršími básnickými obrazy, kterou charakterizoval jako souvislost snění. To, co dnes sní v nás, snilo již v dávných dobách. Podle Bachelarda nelze všechno vysvětlit spojováním idejí a forem, je třeba studovat také obrazové asociace, spojování obrazů či snů. Ozývá se v nich zvláštní tělesný vztah člověka a stromu, založený na jejich vertikalitě. Právě vertikalita je rysem, který vytváří mezi člověkem a stromem silné imaginativní pouto, což dává imaginaci podnět

k nesčetným metamorfózám stromu a člověka. Strom je obrazem, který v sobě sjednocuje nejrůznější představy - ve své vertikalitě a mnohotvárnosti forem je velkým obrazem celku.

Externí WWW odkaz: www.krajinadomov.cz