Narodil se na evangelické faře ve Velké Lhotě u Dačic v rodině faráře ThDr. Františka Kozáka.
Bohumír Kozák (pokřtěn jako Božimír František, používal ale jméno Bohumír, 4. prosince 1885, Velká Lhota u Dačic[2] – 1. dubna 1978, Praha) byl český architekt, představitel funkcionalismu, teoretik architektury, ochránce památek a ilustrátor knih o architektuře.
Externí WWW odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bohum%C3%ADr_Koz%C3%A1k
WWW: http://velka-lhota.dacicko.cz
GPS: 49°8'27.176"N, 15°20'6.760"E
Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Richard David
Farní sbor ČCE z jihu Českomoravské vrchoviny patří mezi nejstarší evangelické sbory. Vznikl krátce po vydání tolerančního patentu císaře Josefa II. (1781), který umožnil trpěnou oficiální existenci dosud pronásledovaných evangelíků. V obci byla postavena modlitebna a více než 80 let se zde shromažďovali střídavě evangelíci luterského (augsburského) a reformovaného (helvetského) vyznání. Tato zvláštní situace vznikla tím, že se téměř úplně evangelické vesnice v okolí Velké Lhoty, které se nepřestaly po celých sto padesát let ve skrytosti hlásit k české reformaci - husitství a jednotě bratrské, po tolerančním patentu ke svému vlastnímu vyznání přihlásit nesměly. Měly volit pouze mezi luterskou a reformovanou církví. Všichni, kteří výslovně neuvedli reformované vyznání, ať řekli cokoli, byli zapsáni jako luteráni. Stalo se to i ve Velké Lhotě u Dačic. Tak byla postavena k původní luterské faře ještě další reformovaná. Po delší době, r.1873, kdy po tzv. protestantském patentu bylo i evangelíkům dovoleno stavět kostely s věžemi, byl vybudován tzv. horní kostel. Z původní modlitebny se pak přístavbou stal tzv. dolní kostel. Vznikl tak v České republice ve venkovské obci ojedinělý a proto památkově chráněný doklad zvláštního historického vývoje. Celý areál je vlastnictvím ČCE, v níž se konečně r.1918 směli znovu spojit uměle rozdělení evangelíci.