Kynšperk nad Ohří, evangelický kostel Vykupitele

Dne 27. dubna 1902 byl ustaven spolek pro postavení nového kostela, který zaplatil v roce 1904 za pozemek 4.000,- rakouských korun. Tento spolek se skládal z 6 volených členů (předseda, zástupce předsedy, zapisovatel, jeho zástupce, pokladník a jeho zástupce). Stavba byla financována svépomocně a z darů příznivců.

Dne 21. srpna 1904 byl položen základní kámen pro stavbu kostela. Uvedení kostela do provozu bylo dne 8. prosince 1905. Kostel je postaven v čistě novorománském slohu, inspirovaném porýnskou středověkou sakrální architekturou podle projektu architektů Eisenlohra a Weigleho ze Stuttgartu. Originály plánů se zachovaly dodnes a budou vystaveny v kostele.

Pozoruhodná je kvalita stavby. I když je kostel na svahu a je jinak velice úsporně zhotoven, neprojevuje se žádný zásadní problém a obstál i v zemětřesení.

Kostel byl po roce 1945 převzat Českobratrskou církví evangelickou, která jej spravuje dodnes. V průběhu let 1960-1985 docházelo k postupným opravám - pokrytí střechy věže mědí, oprava úžlabí střechy kostela, elektroinstalace, plynofikace a malování. V roce 1990 byla provedena rekonstrukce vytápění na teplovodní systém, takže kostel je celoročně využíván.

Zvony

Na věži kostela je jen jeden zvon Luther, který jediný zůstal (původně byly vysvěceny celkem tři zvony Kristus, Luther a Prigenitz. Zvony byly vysvěceny 15. června 1905. Zhotovil je zvonař Schilling z Apolde, vážily 1 140 kg a stály 3 069 marek) ostatní dva zvony byly v době druhé světové války zabaveny pro potřeby válečného průmyslu.

Varhany

Když přijdete do kostela, neuvidíte žádné píšťaly. A ani je nehledejte. Ne, že by nebyly, ale tento nástroj je zabudován s celým prospektem tak, že prostě žádné vidět nejsou.

Tyto varhany původně sloužily divadlu ve Weimaru, kde byl v té době ředitelem Franz Liszt. Nejen že na ně hrával Liszt, ale kolují domněnky, že na ně hrával také sám Johan Wolfgang Goethe. Do Kynšperka byly přepraveny roku 1904, ale jejich původ se datuje okolo roku 1826.