Bojanov-Hrbokov, kostel sv. Václava

KOSTEL SVATÉHO VÁCLAVA V HRBOKOVĚ První písemná zmínka o kostele je z roku 1350. Gotický kostel byl tehdy jednolodní. K přestavbě došlo v 18.století. V roce 1874 byla přistavěna věž. Kostel tak, jak vypadá dnes, pochází z let 1920 až 1922. Původní kostel byl dřevěný ze 14. století, poté kamenný románského a později gotického stylu. Svou nynější podobu pozdního empíru s nevysokou novogotickou věží dostal při přestavbě dokončené roku 1846. Proč kostel navštívit? Zdejší pozoruhodností jsou malby Vojmíra Vokolka z let 1958 - 1962. Malíř se seznámil s tehdejším knězem Jaroslavem Moštkem. Ten ho požádal, aby pro něj vytvořil freskovou výzdobu v Hrbokově. Tehdy byl kostel po zavedení elektřiny. Stěny bylo třeba znovu vybílit. Pozval tedy malíře na prohlídku, a ten když prostor uviděl, prohlásil prý, že na takovou příležitost čekal celý život, a když mu ji kněz dá, udělá výmalbu zdarma, jen za peníze na barvy a na autobus. Za čtyřletou práci v Hrobokově dostal malíř necelých 12000 korun. Byl však s touto sumou spokojen. Jak v Hrbokově, tak při pozdějších realizacích financoval fresky z větší části sám. Samotné tvorbě vždy ještě předcházely zednické práce, které vykonával také on. Vokolek během prací přespával na matraci přímo na kůru, jídlo si připravoval na plynovém vařiči nebo se někdy nechal pozvat od vesničanů na oběd nebo na večeři. Popis fresek Velké plochy kostelní lodi byly pokryty desítkami postav, které obklopují Krista, rozmnožujícího zázračně pět chlebů a dvě ryby, a dalšími výjevy, které symbolicky odkazují k tématu hladu a nasycení. Postavy v hrbokovském kostele, kdy se teprve začínal formovat styl Vokolkových fresek, jsou vysoké, ladné a protáhlé. Kolem biblických postav jsou shromážděni občané vesnice, od nejmladších po nejstarší, s věrnými portrétními rysy, v soudobém oblečení a s atributy moderní doby. Umělec tak chtěl zdůraznit stálou přítomnost Boha mezi lidmi, tedy i zde v zapadlé vesnici v Železných horách na počátku 60. let. Vlevo v kostelní lodi je zpodobeno poutní místo Lurdy. Vokolek začal malovat v hrbokovském kostele sto let od lurdského zázraku a touto scénou připomněl jeho výročí. Zachytil zde jak okamžik, kdy Bernadeta hledí na Pannu Marii, tak nemocné - slepce, muže s holemi a ženu na nosítkách - jak přicházejí prosit za své uzdravení. Dále zobrazil venkovskou svatbu, pomocí té vypráví rovněž evangelijní příběh o svatbě v Káni Galilejské. Na jižní stěně kněžiště je namalován Ježíš, jak rozmlouvá u studny se samařskou ženou. Na stěnách sakristie namaloval Vokolek v několika komponovaných skupinách společně biblické postavy Starého i Nového zákona, světce a anděly. Nachází se zde první lidé Adam a Eva, staří a oblečení do zvířecích kůží. Pod nohama se jim vine dlouhý had, který má useknutou hlavu. Mezi nimi se nachází jejich syn Ábel, zde ještě naživu. Poslední freska v kostele je ve výklenku, který zasahuje z kůru do věže. Jedná se o téma posledního soudu. Uprostřed archanděl Michael s váhami a světelným mečem váží skutky lidí. Vlevo jsou namalováni hříšníci v ohni. Archanděl Gabriel jim jako pomoc podává kalich a růženec. Pravá strana výklenku pak představuje samotné peklo. V plamenech se tu zmítá tělo s oddělenou hlavou a končetinami. Celý tento výjev je podán v červených tónech. Tato barva tvoří i pozadí celé scény a zvýrazňuje tak účinek díla. Freskařské dílo Vojmíra Vokolka bylo ve své době tak ojedinělé, že ho pravděpodobně není možné s uspokojivým výsledkem zařadit do kontextu většiny uměleckých děl vzniklých v té době a porovnat ho s nimi. ( citace z bakalářské práce: Hana Staňková: Fresky Vojmíra Vokolka v kostele sv. Václava v Hrbokově )