Bojanov, kostel sv. Víta

Farní kostel sv. Víta v Bojanově je dominantou krásného údolí řeky Chrudimky. Dle místních pověstí měl být postaven na jiném místě. Poprvé byl písemně zmíněn v roce 1350, kdy jej arcibiskup Arnošt z Pardubic v postupní listině postupuje biskupství litomyšlskému a kláštěru vilémovskému spolu s farními kostely ve Světlé a v Heřmani, na což bylo vydáno v roce 1401 papežské potvrzení. Fara byla v Bojanově založena v roce 1349. Vedle kostela je dřevěná zvonice vystavěná při původním kostele, ve které byly 4 zvony. Dva velké byly z r. 1510, třetí poledník z r. 1699 a čtvrtý neznámé datace. Do dnes se zachovaly pouze 2 zvony. Kostel roku 1730 do základů vyhořel a byl v témže roce znovu vystavěn v barokním slohu Josefem Františkem ze Schönfeldu. Jedná se o jednolodní chrám, loď je zaklenuta valenou klenbou. Presbytář kostela je zdoben freskami s výjevy ze svatovítské a svatováclavské legendy z let 1730-1750. V kostele se nachází hlavní oltář zasvěcen sv. Vítu, dále boční oltáře Matky Boží, sv. Tomáše a sv. Anny. Po levé straně je kazatelna - krásná řezbářská práce. V prostřed kostela je velkou deskou kryt vstup do krypty. V Božím hrobě je umístěn původní hlavní oltář. Na kůru se nachází dvoumanuálový mechanický zásuvkový nástroj z roku 1809 od  Ignáce Horáka. Jedná se pravděpodobně o jediný zachovalý nástroj tohoto varhanáře. Mimořádností Bojanova je kostnice. V roce 1783 bylo zakázáno výnosem císaře pohřbívat v centrech obcí a tak vznikl nový hřbitov nad Bojanovem.  Většina pozůstatků zemřelých byla přesunuta pozůstalými na nový hřbitov, o některé hroby již nikdo nejevil zájem. Při úpravě okolí kostela byly kostry exhumovány. Ty, které byly ve špatném stavu byly loženy do jedné z kostnic na kostelem, která je kompletně zazděna. Kosti v lepším stavu byly očištěny, zakonzervovány a srovnány do druhé kostnice. Ta se otevírá právě jen o Noci kostelů.