Ostrava-Pustkovec, pravoslavná kaple sv. Andělů strážných

Kaple svatých Andělů strážných v Ostravě-Pustkovci byla postavena roku 1882 na pozemku, který pro tento účel darovala obec. Na konci 2. světové války byla kaple vážně poškozena, a proto bylo nutno provést celkovou opravu. V roce 1949 vyzdobil známý slezský malíř Valentin Držkovic interiér kaple nástěnnými malbami, které se však kvůli vlhkosti zdí nedochovaly. Protože odpovědné úřady v době normalizace nepovolily stavbu nového kostela pro stále rostoucí počet obyvatel z okolního sídliště, přistoupili věřící k opravě kaple a jejího rozšíření o přístavbu. Po několikaletém složitém jednání a vyjasnění majetkoprávních vztahů došlo v roce 1975 k realizaci plánovaných úprav. Změna politických poměrů po roce 1989 umožnila realizovat záměr výstavby nového kostela, který byl postaven v letech 1997-1998. Kaple svatých Andělů strážných tak zůstala bez pravidelného využití. V roce 2003 došlo k dohodě, na jejímž základě římskokatolická církev zapůjčila kapli k bohoslužebným učelům pravoslavné církvi. V roce 2007 byla kaple adaptována k vykonávání pravoslavných bohoslužem instalací ikonostasu, tj. stěny z ikon (svatých obrazů), která odděluje presbytář od chrámové lodě. Souščasně došlo k vyzdobení interiéru ikonami malovanými na dřevě. Od roku 2016 je kaple svatých Andělů strážných majetkem pravoslavné církve.

Kaple svatých Andělů strážných byla postavena koncem 19. století. V průběhu let však přestala kapacitně vyhovovat, a tak se zdejší věřící rozhodli, že si postaví nový kostel. Ten byl vysvěcen v roce 1998 a je zasvěcen svatým Cyrilu a Metodějovi. Kaple svatých Andělů strážných byla poté využívána jen příležitostně, a proto mohla být v roce 2003 pronajata pravoslavné církvi, která si ji pro své liturgické potřeby adaptovala instalací ikonostasu, tj. stěny z ikon (svatých obrazů), která odděluje oltářní část od chrámové lodi. V roce 2016 pak pravoslavná církev od římskokatolické církve kapli svatých Andělů strážných koupila. Zdejší pravoslavná církevní obec sdružuje zejména věřící lid českého a východoslovenského původu, ale též Ukrajince, Řeky či Bělorusy. Bohoslužby se tedy konají převážně česky, ale též církevně slovansky a řecky, a to každou neděli od 9:00.