Ostrava-Poruba, kostel sv. Mikuláše

       Kostel sv. Mikuláše je jednou z nejstarších dochovaných památek Poruby. Jeho historie sahá až do XV. století; tehdy poskytoval duchovní služby obcím Poruba, Vřesina, Svinov a Třebovice.      Původní gotický kostelíček postavil asi ve 14. století Adam z Kornic.      Roku 1491 se poprvé uvádí samostatný duchovní správce, jeho jméno však není známé.      První Porubská matrika pochází ze 17. století. V té době byla farnost velmi zbědovaná. Majetek fary a kostela, ke kterému patřilo i rozsáhlé pozemkové jmění, byl zabrán protestantskými šlechtici.      V roce 1709 dal tehdejší patron kostela přistavět kapli, zasvěcenou svatému Antonínovi. Ta byla později změněna v nynější sakristii.      Přestavba, která byla nevyhnutelná, byla zahájena roku 1787. Musela být odstraněna celá příční stěna, kterou procházel hlavní vchod do kostela, bylo nutné vykopat hlubší základy. Byla přebudována klenba kostela a presbytář, kostel byl opatřen novou střechou. Interiér byl vybaven novým hlavním oltářem a dvěma bočními oltáři, byly pořízeny nové varhany. Roku 1795 byl kostel hotov. Věž kostela však byla dokončena až v roce 1808. Rekonstrukci se dále nevyhnula ani hřbitovní brána a hřbitovní zeď, bylo rovněž zbudováno nové schodiště k hlavním dveřím kostela.      Barokní vybavení chrámu bylo na sklonku 19. století nahrazeno novým. Roku 1895 byly pořízeny nové boční oltáře se sochami Panny Marie Lurdské a sv. Antonína z Padovy, o rok později byl zbudován nový hlavní oltář se sochami sv. Mikuláše a sv. Cyrila a Metoděje. Kostelní věž byla ve velmi špatném stavu, proto byla roku 1909 zrekonstruována do stávající podoby a osazena novými hodinami. O rok později byla též opravena budova fary. V roce 1914 byla opravena fasáda kostela, střecha a provedeny další drobnější opravy.      Vnitřek kostela byl upraven do nynějšího stavu v duchu obnovené liturgie podle směrnic II. vatikánského koncilu v letech 1970 – 1975. V té době byla přistavěna i sakristie na severní straně kostela.      Významnými památkami jsou náhrobní dvojdeska z 16. století zazděná v kapli sv. Antonína a náhrobní kámen z roku 1599. Jeho horní část je zazděna v jižní zdi vně kostela.      Nad svatostánkem je umístěn kříž s korpusem. Socha sv. Mikuláše z roku 1896 se nachází na pravé straně presbytáře. Na levé straně je umístěna socha sv. Antonína. Chrámové lodi dominují po stranách sochy Božského Srdce Páně a Nejsvětějšího Srdce Panny Marie z roku 1903 a křížová cesta z polychromované litiny. Nové varhany byly postaveny v roce 1981. Zvony jsou na věži celkem tři, kromě umíráčku zvon Josef Maria z roku 1950 a Antonín z roku 1984. V posledních letech postupně probíhaly menší úpravy interiéru: byl instalován nový oltář s vyřezávaným reliéfem, byly pořízeny nové lavice, sedadla v presbytáři, nová dvířka svatostánku, ambon aj. Došlo také na zásadní opravy. Podařila se generální rekonstrukce střechy a věže, včetně výměny střešních krytin. Celý kostel také dostal novou fasádu.