Vilantice-Chotěborky, kostel Nanebevzetí Panny Marie

         Nejdůležitější památkou Chotěborek je kostel Nanebevzetí Panny Marie. Je nejstarším svědkem minulosti, stojí na místě vyhořelého dřevěného kostelíka. Zpráva o kamenném kostele pochází od opata kláštera opatovského, přítele Karla IV. Jižní gotický portál pochází z 1.poloviny 14.století a je dosud zachovalý, prošel mnoha změnami, za husitských válek byl vyloupen a vypálen a znovu opravován. Nese všechny osudy našich předků – vpád Braniborů roku 1270, války husitské, vpád Švédů – třicetiletá válka a válku roku 1866 . Místním hřbitov je součástí areálu kostela. Tento kostel je vystavěn ve slohu gotickém, později zbarokizován, je to orientovaná jednolodní stavba s kněžištěm, odkloněným od osy lodi na jih, kde je i sakristie. Před západním průčelím je předsíň, stavba má kamenný sokl, lunetová okna s plochými šambranami a břidlovou valbu. Uprostřed nad lodí se nachází sanktusník s cibulí, lucernou a bání. Krytina bývala a zůstala šindelová (obnovena v roce 2000). Do lodi na jihu je umístěn kamenný hrotitý gotický portál, ostění je ze tří oblých prutů z 1.poloviny 14.století. Nad ním se nachází znak pánů Rýzmburků. Ti měli v modrém štítě zlatý třmen, krydla modrá a zlatá, klenotu paví kytli se zlatým třmenem. Erb patřil Aleši z Rýzmburka, který spolu s Vojkem ze Vřešťova založili roku 1348 nový oltář a kaplanství při zdejším kostele. Hlavní oltář – architektura sloupová, trojkřídlá s obrazy. Hlavní oltář v nynější podobě je z roku 1876 (za 1700 zlatých), obraz Nanebevzetí Panny Marie je z doby kolem roku 1700 a v roce 1876 byl opraven (autor neznámý). Na stěnách kněžiště jsou polychromované dřevěné sochy svatého Rocha a svatého Jana Křtitele, z poloviny 18.století. Křtitelnice je kamenná, víko dřevěné se skupinou křtu Krista Pána z roku 1700. V roce 1876 byl také postaven postranní oltář svatého Josefa (800 zlatých), další ozdobou kostela jsou obrazy svatého Josefa a svaté Anny (autor neznámý, pocházejí z Mnichova za 300 zlatých), ze stejné doby pochází obrazy křížové cesty. Kazatelna byla postavena v roce 1880 (za 500 zlatých), zdobí ji obraz svatého Jana Křtitele od Křesťanské akademie z Prahy (46 zlatých). Sochu Panny Marie Lurdské daroval roku 1900 pan Antonín Prokeš (tvůrcem sochy je Rifesser ze Sankt Ubrich). Barokové lavice pochází z 1.poloviny 18.století a jsou stále dobře udržované.

Varhany jsou z roku 1898 ,zhotovil je pan Leopold Andrýs.(Neznášov)