18:00 | - | 23:00 | Otevřeno, možnost návštěvy |
19:00 | - | 19:10 |
Pár slov nového správce farnosti Mons. Mgr. Radka Jurnečky |
19:10 | - | 19:45 |
|
20:00 | - | 21:00 |
|
21:05 | - | 22:30 |
|
22:30 | - | 23:00 |
|
WWW: http://www.marianskapolice.cz
Adresa kostela: Křižíkova 49
GPS: 50°42'13.677"N, 14°24'4.746"E
Bezbariérový přístup.
Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Filip Štainbruch
Návaznost na dopravu:
V den a čas Noci kostelů je nejlépe cestovat do Horní Police autem po komunikaci II/262 ve směru od České Lípy do Děčína či opačném. Možný je také příjezd od Litoměřic, příp. České Kamenice po komunikaci č. II/263.
Další možná doprava do Horní Police je vlaková (trať 082 Česká Lípa - Děčín), příp. autobusem (linka Česká Lípa - Žandov - Blíževedly).
Na západní straně areálu jsou dvě parkovací místa pro vozíčkáře, odkud je možné dostat se nejen do poutního areálu, ale i do kostela.
Jde o významné mariánské poutní místo, které bylo v roce 2018 prohlášeno za národní kulturní památku.
První zmínka o kostele pochází z roku 1291. Tehdy patřilo patronátní právo premonstrátskému klášteru v Doksanech. V roce 1426 byla Horní Police dobita husity a kostel zničen.
V roce 1523 byla na břehu Ploučnice nalezena soška Panny Marie, kdy ji zbožné ruce vytáhly z vody a darovaly zdejšímu kostelíku. Od této doby se traduje vznik poutního místa. Soška byla brána jako nebeský dar a lidé se jí přicházeli poklonit. V roce 1682 byl zaznamenán takový příchod poutníků, že se farář Michael Gabriel Jantsch obrátil s hejtmanem panství Janem Jiřím Hertychem na majitele a patrona kostela Julia Františka, vévodu Sasko-Lauenburského, aby nechal kostel rozšířit. Ten žádosti vyhověl a povolal k sobě litoměřického stavitele Julia Broggia, který v roce 1688 začal se stavbou nového kostela. Starý kostelík byl téměř celý zbořen a na jeho místě postaven větší. Je to vlastně střední část nynějšího kostela.
V roce 1689 převzala panství po Juliu Františkovi jeho dcera Anna Marie Františka, velkovévodkyně toskánská, která stavbu kostela dokončila. Brzy se ukázalo, že nový kostel opět nestačí, a velkovévodkyně rozhodla o jeho dalším rozšíření. Nová stavba začala v roce 1717. Práce probíhaly podle projektu dvorního stavitele Anny Marie Františky Václava Špačka (1689-1751). K nově postavenému kostelu byly přistavěny obě postranní lodi, zbudovány empory a byl přistaven chór a sakristie. V roce 1722 přibyla ještě nová, u vstupu do areálu stojící zvonice a v následujících letech křížová cesta (ambit) a fara. To vše bylo hotové v roce 1725. V roce 1723 byla postavena zadní budova pro čtyři kaplany, tzv. kaplanka, a v roce 1725 byl mezi farou a kaplankou zřízen spojovací trakt. Nejen v oktávu svátku Navštívení Panny Marie, ale i v době ostatních mariánských svátků sem putovaly davy poutníků. Proto se velkovévodkyně rozhodla zdejší faru povýšit na arciděkanství, založila nadaci pro jednoho arciděkana a čtyři kaplany. Tento výnos schválil 10. září 1723 litoměřický biskup Jan Adam hrabě Vratislav z Mitrovic a byl zanesen do zemských desek 22. listopadu 1723. Na žádost velkovévodkyně toskánské udělil papež Klement XII. 6. července 1736 arciděkanu v Polici právo používat pontifikálie ad instar abbatum, tzn. právo nosit při slavnostní mši sv. biskupskou mitru a berlu a mši svatou odsloužit jako biskup (dnes je titul arciděkanství spojen jen s poutním místem a právo nosit berlu a mitru už bylo zrušeno). Velkovévodkyně darovala do kostela dvě těla svatých z římských katakomb, tělo mučednice sv. Kristiny získala od papeže Innocence XIII. dne 3. června 1722 a tělo mučedníka sv. Pavla od papeže Alexandra VII. dne 10. ledna 1727. Na hlavní oltář byly instalovány v roce 1731.
V roce 1861 nechal majitel panství císař Ferdinand Dobrotivý provést renovaci kostela. Byla provedena kompletní obnova, která zahrnovala mimo jiné střechy, opravu zdiva kostela a věže a restaurování mobiliáře. Do hlavní lodi kostela byla položena dlažba z opuky.
Další opravy areálu začal provádět zejména z důvodu poničení od bomb na konci války roku 1945 správce arciděkanství Mons. Josef Stejskal za pomoci několika dobrovolníků z řad věřících. Mons. Josef Stejskal byl patnáctým a zároveň nejdéle sloužícím arciděkanem v Horní Polici. Odsloužil zde na den přesně 60 let.
V Horní Polici čeká na návštěvníky Noci kostelů obnovený poutní areál. Zrealizovaná I. etapa obnovy odstranila z velké části havarijní stav areálu a navrátila mu jeho barokní podobu. Kompletně byl opraven kostel s částí mobiliáře, zvonice, zrenovovány věžičky ambitů, obnoveny varhany a zvony, zrestaurován hodinový stroj a upraven exteriér. V roce 2022 byla dokončena II. etapa obnovy, která se zaměřila především na ambit.
V kostele se konají pravidelné nedělní bohoslužby (od 15.00 hodin), první sobotu v měsíci je poutní mše svatá (od 10.00 hodin). Dále jsou zde bohoslužby u příležitosti významnějších liturgických svátků, hlavní Třešňová pouť je kolem svátku Navštívení Panny Marie 2. července. Areál je pro návštěvníky přístupný denně od 10.00 do 18.00 hodin s možností vizuálního pohledu do kostela. V neděli je kostel otevřený od 13.00 do 18.00 hodin a je možné navštívit muzejní expozici na emporách a oratořích kostela. Individuální a skupinové návštěvy mimo prohlídkové časy je možné domluvit e-mailem ([email protected]).
Žandov, kostel sv. Bartoloměje – 1,3 km
Stružnice-Jezvé, kostel sv. Vavřince – 3,3 km
Kravaře, kostel Narození Panny Marie – 7,5 km
Slunečná, kostel Nanebevzetí Panny Marie – 9,3 km
Horní Libchava, kostel sv. Jakuba Většího – 10,0 km
Kamenický Šenov, kostel Narození sv. Jana Křtitele – 10,6 km
Prysk-Horní Prysk, kostel sv. Petra a Pavla – 13,5 km
Skalice u České Lípy, kostel sv. Anny – 14,3 km
Česká Lípa, kostel Mistra Jana Husa – 14,5 km
Zahrádky, kostel sv. Barbory – 16,1 km
Odhad vzdálenosti vzdušnou čarou.