16:00 | - | 19:00 | Otevřeno, možnost návštěvy |
16:00 | - | 17:00 |
|
17:00 | - | 17:30 |
|
17:30 | - | 18:30 |
|
18:55 | - | 19:00 |
|
WWW: http://www.marianskapolice.cz
GPS: 50°41'55.423"N, 14°25'52.613"E
Bezbariérový přístup.
Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Petr Zahrádka
Návaznost na dopravu:
Nejlépe autem po komunikaci II/262 ve směru od České Lípy do Děčína či naopak.
Další možná doprava je vlaková (trať 082 Česká Lípa - Děčín), příp. autobusem (linka Česká Lípa - Žandov - Blíževedly).
Existence středověkého kostela v Jezvém je prokázána k roku 1352, praděpodobně zde však stál kostel již dříve. Současný barokní kostel byl postaven podle návrhu významného barokního architekta italského původu Anselma Luraga v letech 1746–1756. Stavebníkem byl Jan Adolf hrabě Kounic, na stavbu přispěli panští úředníci a měšťané. V roce 1798 poničil kostel požár. Rok poté byl opraven strop a věž s makovicí a křížem. Fasáda a schodiště do věže byly opraveny v roce 1800 a v roce 1937 byla provedena další velká oprava věže kostela a menší střechy a zdí.
Kostel sv. Vavřince v Jezvém je významným dokladem barokního umění. I když v něm byly krádeže, zachoval se do dnešní doby v téměř autentické podobě.
Jde o jednolodní stavbu, neorientovanou (směřuje k severu), s elipsovitě uzavřeným presbytářem a dvěma sakristiemi po stranách. V ose jižního průčelí je hranolová věž s cibulovou bání a lucernou. Kostel má sedlovou střechu, krytou bobrovkami, se třemi vikýři po obou stranách ve tvaru volského oka. Krovy jsou pozdně barokní, z roku 1756 nebo opravené po požáru v roce 1798. Fasáda je členěna pilastry s čabrakovými hlavicemi. Boční kasulová okna pocházejí z úpravy po požáru roku 1798 (do roku 1800). V ose hlavního průčelí je mělký rizalit s trojúhelníkovým štítem, na okrajích s kamennými vázami. Na průčelí je znak stavitelů, hrabat Kouniců, v nikách po stranách půlkruhově zaklenutého okna jsou sochy sv. Václava a sv. Adolfa.
V interiéru kostela byl na klenbu lodi a presbytáře namalován v roce 1751 pražským malířem Josefem Hagerem svatovavřinecký cyklus. Směrem od hlavního vchodu jde o pozemské působení sv. Vavřince, jeho mučednickou smrt a oslavení.
Většina mobiliáře je z druhé poloviny 18. století. Hlavní oltář zhotovil v roce 1766 sochař Frantz Joseph Langhoff z Markvartic. Kromě obrazu se sv. Vavřincem jsou na něm plastiky sv. Petra a Pavla a ve vrcholu Nejsvětější Trojice. Bohatou architekturu hlavního oltáře doplňuje v presbytáři situovaná kazatelna a oltářík Panny Marie Karlovské a v lodi dva boční oltáře - Obětování Krista v chrámu a sv. Josefa. Křtitelnice je datovaná rokem 1756. Zajímavostí je dvoupatrová kruchta s cennými varhanami od Ambrože Tauchmanna z 90. let 18. století. V kostele se nachází náhrobek jednoho ze Salhausenů z roku 1596 a ve věži kostela je zachovaný zvon sv. Josefa.
Kostel nutně vyžaduje komplexní obnovu, a to jak exteriéru, tak interiéru. Během posledních let se podařilo opravit havarijní krov a střechu kostela a sakristií. Kromě vlastních prostředků to byly příspěvky z Ministerstva kultury ČR, Libereckého kraje a Obce Stružnice. V roce 2019 byla zrestaurována křtitelnice.
Jezveckou farnost (a s ní kostel) spravuje administrátor z Horní Police. Pouť se slaví v sobotu nejblíže 10. srpnu, na který připadá svátek sv. Vavřince, mše sv. se konají o Velikonocích a Vánocích. Nedělní bohoslužby jsou vždy první neděli v měsíci (od 15.00 hodin). Od dubna 2017 se díky dobrovolníkům konají nedělní zvonění s možností prohlídky interiéru. Kostel je místem, kde se pořádají koncerty.
Horní Police, kostel Navštívení Panny Marie – 3,3 km
Žandov, kostel sv. Bartoloměje – 4,1 km
Slunečná, kostel Nanebevzetí Panny Marie – 6,7 km
Horní Libchava, kostel sv. Jakuba Většího – 6,8 km
Kravaře, kostel Narození Panny Marie – 8,0 km
Kamenický Šenov, kostel Narození sv. Jana Křtitele – 9,1 km
Česká Lípa, kostel Mistra Jana Husa – 11,3 km
Skalice u České Lípy, kostel sv. Anny – 11,5 km
Prysk-Horní Prysk, kostel sv. Petra a Pavla – 11,7 km
Zahrádky, kostel sv. Barbory – 13,1 km
Odhad vzdálenosti vzdušnou čarou.