Škvořetice-Pacelice, kostel Proměnění Páně

Předchůdcem nynějšího kostela ve výrazné poloze na vrchu Křesovci (496 m) byla raně barokní kaple téhož zasvěcení, poprvé připomínaná roku 1673, vystavěná nejspíše majitelem statku Škvořetice Vilémem Janem Kalenicí z Kalenic. Za Marie Franzisky Malovcové z Chýnova a Vintrberka, rozené Villaniové, byla kolem roku 1685 ke kostelíku přistavěna kaple sv. Jáchyma.

Od roku 1701 vykonávala patronát nad místem blatenská vrchnost, ale až do roku 1753 zůstávalo součástí sedlické farnosti, teprve pak bylo začleněno do farnosti blatenské. Ve dvacátých letech 18. století dal nový patron, hrabě Josef Serényi, kostelík a kapli opravit a vybudovat při nich dřevěnou chalupu pro „poustevníka“ – člověka, jenž by se staral o běžnou údržbu svatyně. V letech 1726–1738 byla v kapli sv. Jáchyma umístěna socha Panny Marie Bolestné, těšící se značné úctě věřících, přenesená sem s povolením církevních úřadů ze Škvořetic. Současný pozdně barokní kostel pak nechala postavit v letech 1763–1765 vdova po výše zmíněném Josefu Serényim, hraběnka Marie Alžběta, rozená z Waldsteinu. Novostavbu benedikoval o titulárním svátku Proměnění Páně 6. 8. 1765 blatenský děkan Ignác z Blankenfeldu. Kázání, pronesené při té příležitosti kadovským farářem Jakubem Kosem, vyšlo posléze i tiskem.

Novostavba byla vybavena slohově jednotným mobiliářem, především třemi oltáři. Na levém bočním visel starší obraz sv. Jáchyma, pokládaným za dílo malíře Karla Škréty.

Po celé 18. století, až do josefínských reforem, byl kostel cílem četných poutí. Po jejich zákazu zájem o kostel klesal a objekt pustl. Menší oprava proběhla v polovině čtyřicátých let 19. století a rozsáhlejší pak až roku 1938 z iniciativy a na náklad nového majitele statku Škvořetice JUDr. Vladimíra Nováka.

V současné době se kostel nachází ve vlastnictví spolku Omnium a není přístupný. Vnitřní vybavení je dochováno torzovitě a dílem bylo odvezeno jinam.