Kozojedy, kostel sv. Václava

KOSTEL SV. VÁCLAVA

Unikátní stavbou je dřevěný filiální kostel sv. Václava z roku 1689, stojící na jižním okraji obce na mírné terénní vyvýšenině obklopený hřbitovem, se samostatně stojící zvonicí v témže areálu. Tato jedinečná památka patří mezi 9 dřevěných kostelů v celé oblasti východních Čech převážně ze 17. století dochovaných do dnešní doby. Konstrukčně se jedná o roubené kostely, některé z nich jsou omítnuté do kožichu. Dřevěné kostely byly často chápány jako provizorium, proto byly pro svou zchátralost od 18. století, ale především v 19. století, bourány a nahrazovány zděnými stavbami. Na stavbě těchto roubených kostelů se podíleli místní tesaři, jejichž jména zůstávají neznámá. V Kozojedech jde tedy o jedinečnou stavbu, která dokládá východisko lidové stavební tradice raného baroka jak v konstrukci, tak architektonických prvcích.

Kostel sv. Václava je v Kozojedech připomínán jako farní již roku 1368, k jeho farnosti náležely obce Češov a Volanice. Za husitských válek byl kostel pobořen a fara zpustošena. Zachoval se zřejmě jen podlouhlý polygonální, trojboce uzavřený presbytář. Po roce 1508 byl kostel obnoven už jen jako filiální Václavem Stránovským, jehož náhrobník s datací 1587 je dodnes v kostele umístěn pod kůrem. Nově byl kostel vystavěn na místě původní stavby roku 1689 a téhož roku vysvěcen. První opravy prodělal již v roce 1718, v této době byla také pořízena část vnitřního vybavení kostela. Další větší oprava proběhla v roce 1803, kdy byly z vnější strany roubené stěny opatřeny rákosovými rohožemi a omítnuty do kožichu jako ochrana dřeva před vnějšími vlivy.

Nejpůsobivějšími prvky interiéru jsou bezesporu hlavní oltář a kazatelna z roku 1722, ačkoliv jejich původní podobu zásadně pozměnil zásah zlodějů v 90. letech min. století, podobně jako vzhled dalšího inventáře. Mnohé prozradí dobové fotografie ze sbírky RMaG v Jičíně zachycující interiér kostela i jednotlivé kusy inventáře v různých letech (1912, 1941, 1948). Architektura hlavního oltáře včetně soch světců je přisuzována neznámému sochaři z okruhu Braunovy dílny. Původně měl být oltář určen pro jiný kostel, byl tedy přizpůsoben. Součástí této monumentální architektury bylo devět soch, sedm světců (českých zemských patronů) a dva andělé. Dnes je několik z nich uloženo v depozitáři, další byly odcizeny. Postavy andělů adorovaly obraz v nástavci oltáře s námětem Navštívení Panny Marie. Obraz byl nahrazen nápisem Sv. Václave oroduj za nás. Námětem hlavního oltářního obrazu je sv. Václav mezi anděly.