Toužim-Komárov, kostel sv. Vavřince

Kostel sv. Vavřince

Kostel byl vybudován v polovině 14. století, v písemných pramenech je poprvé připomínán k roku 1358, kdy zde faráře podával panovník, Karel IV. V roce 1750 byl původní gotický kostel barokně přestavěn do dnešní podoby.

Jednolodní stavba má obdélný, polokruhově uzavřený presbytář (kněžiště), se sakristií po severní straně presbytáře a dvoupatrovou věží v ose západního průčelí. Vnějšek je hladký, s obdélnými, nahoře i dole polokruhově zakončenými okny, v patře věže oválná okna. Střecha je mansardová, na věži cibulovitá báň s lucernou.

Loď je plochostropá, s fabionovým stropem, presbytář je sklenut plackou a v závěru konchou. Stěny jsou členěny pilastry, ve zkosených koutech před triumfálním obloukem niky. V kartuši nad triumfálním obloukem neidentifikovaný erb patrona. Kruchta na západní straně dřevěná s balustrovou zvlněnou předprsní. Sakristie je sklenuta valenou klenbou s výsečemi.

Severovýchodní a jihovýchodní nároží lodi nepochybně pochází ještě z původní gotické stavby, jsou vyzděna z pískovcových kvádrů (tzv. armování nároží), v dnešní sakristii je při nároží lodi patrný výběh staršího zdiva původní gotické sakristie. 

Zařízení: hodnotný inventář kostela ve vznosném pozdně barokním, rokokovém slohu, zpovědnice přenesena v roce 2003 do kostela v Toužimi, ostatní inventář zcizen nebo zničen.

Hlavní oltář byl portálový, sloupový, boltcový, z pol. 17. století, s novodobým obrazem který nahrazoval původní pozdně gotickou sochu sv. Vavřince (Štěpána?) z doby kolem roku 1900, jeho protějšek tvořila socha sv. Šebestiána.

Dva boční oltáře se nacházely po stranách triumfálního oblouku a pocházely z poloviny 18. stol., portálové sloupové, s oltářními obrazy sv. Floriána a Antonína a  s oválnými obrazy v nástavcích s vyobrazením sv. Barbory a Madony z 19. století. Za nimi zřejmě provizorní,  malované iluzivní oltáře. Kamenná křtitelnice pocházela asi z 18. století. V lodi se dále nacházely čtyři rokokové obrazy německého původu představující sv. Nothburgu, sv. Floriána, sv. Vendelína a sv. Otýlii. Poutní obraz Madony byl datovaný rokem 1687 a byl kopií Madony z poutního kostela Madonna di Re ve Valle di Vegezzo ze 14. století.

Ve věži byly zavěšeny dva zvony, jeden z nich byl od mistra Václava ze Žlutic (Wenzel aus Luditz) a věnován sv. Vavřinci. Menší zvon měl latinský nápis s chronogramem 1833. Dnes ztraceny. Ve věži hodinový stroj, dnes zničen.

Na hřbitově u kostela, který je obehnán kamennou zdí, byli pohřbíváni zemřelí ze všech obcí farního obvodu (Komárov, Luhov, Buč, Hrádek, Rozporenské Chalupy)

Dnes již zaniklá stará sýpka z doby Josefa II. stála východně od kostela a byla při ní umístěna dobytčí váha a vrtné stolice na výrobu dřevěných vodovodních rour.

Místní kaplička je zasvěcena sv. Floriánovi, pochází z počátku 19. století. Součástí dnes již ztraceného inventáře byly dřevěné sošky Madony a dvou andělů, lidová práce z 2. pol. 19. století.